Vím, jak to je: ráno málo spánku, odpoledne únava, a večer deadline klepe na dveře. První, co napadne skoro každého Čecha? Uvařit turka nebo skočit pro plechovku energetického drinku. Ale proč si dál ničit žaludek a peněženku, když existuje něco mnohem jednoduššího? Je tu jeden malý trik — a zkusil jsem ho sám na sobě už několikrát, někdy i v kanceláři, když šéf zrovna seděl za rohem.
Co vám nikdo neřekne: nádech a výdech jako superpower
Teď možná čekáte nějaký nový biohackingový doplněk. Ale ne, dnes bude řeč o funkčním dýchání — přesněji o tzv. psychologickém zívnutí (nebo také „physiological sigh“ podle Hubermana, jestli sledujete tyhle trendy). Dvě jednoduché inhalace nosem a pomalý výdech ústy, které doslova „restartují“ vaše tělo. Nečekal jsem zázraky, spíš mě nedávno zaujala debata v našem firemním chatu, kde to řešila půlka kolegů.
Jak to vypadá v praxi?
- Najděte si klidné místo (ale není to nutností — jednou jsem to dělal v tramvaji, vedle paní s taškou z Bily)
- Dvakrát se nadechněte nosem: první nádech hluboký, druhý ještě o něco víc, až budete mít pocit, že víc už to nejde
- Pomalu vydechněte ústy, co nejdelší výdech
- Opakujte 3–5x
Celé to zabere méně než pět minut — často stačí minuty dvě a už cítím, že začínám fungovat trochu jinak. Vyplaví se napětí, v hlavě je klid a najednou se vám chce dělat víc, než jen scrollovat Facebook. Kolik toho skutečně pomůže k lepším výkonům, těžko říct — já osobně poznal rozdíl hlavně v tom, že mi odpadly běžné mikroúnavy během pracovního dne.
[IMAGE2]breathing exercise at workplace[/IMAGE2>
Proč to vlastně funguje?
Nevím, jestli jste někdy slyšeli, ale podle vědců tihle „zívací nádechy“ rychle snižují hladinu oxidu uhličitého v krvi a pomáhají organismu vrátit se do klidového režimu. Zní to jednoduše, možná až moc — ale když zkusíte tři tyhle cykly během odpoledního útlumu, najednou přestanete koukat do zdi a začnete řešit to, co se předtím zdálo nemožné. Kamarád z Brna to používá na každé zkoušce — prý lepší než dvoje Red Bully.
Chyby, kterým se vyhněte (protože všichni jsme jen lidi)
- Nedýchejte moc rychle — výsledkem je akorát točení hlavy
- Nesnažte se předstírat, že vás to spasí na týden
- Ideální je to vyzkoušet párkrát za den a sledovat, jak na to vaše tělo reaguje
Jo a malá opomenutelná věc: občas vás může někdo pozorovat a myslet si, že usínáte — cca tak reagoval můj soused nedávno ve vlaku. Nedá se nic dělat, zvyk je železná košile.
Co si z toho odnést?
Nevím, jak na to zareagujete vy, ale za mě je „psychologické zívnutí“ jeden z těch triků, které nic nestojí, nepoškodí vám zdraví a dají šanci navrátit pozornost na pár minut zpět. Možná to není na Nobelovku, ale v době, kdy řešíme deadlines, děti, Fialovy ceny energií a prázdné ledničky — já za tohle dýchání fakt děkuju.
Máte s tím zkušenost, nebo znáte jiné rychlé tipy na restart během pracovního dne? Hoďte to do komentářů nebo pošlete dál kolegům — člověku se to kolikrát vrátí dřív, než čeká. Víc podobných nápadů se hodí všem, co žijí tady a teď… Vlastně, jestli to zkusíte ještě dnes, dejte vědět, jak to šlapalo.
