Představte si tu scénu: v pondělí ráno nastupujete do vlaku na Sázavu, v ruce termosku, v batohu knížku – a nevedle vás nikdo. Jste důchodce a cestujete sami. Zní to jako risk? Možná. Ale já si nejsem jistý, kde je víc odvahy: sedět doma před televizí, nebo vyrazit sám do Turnova… Že to není pro každého, mi tvrdí strejda už roky. Ale opravdu je to tak velká věda?
Zapomeňte na mýty: senior na cestách dnes a včera
Pamatuju časy, kdy se po „šedesátce“ neslušelo jezdit nikam dál než na chalupu. Dneska? Moje sousedka – paní Nováková, 72 – byla minulý měsíc v Třeboni a vrátila se mladší o deset let, aspoň podle vlasů. Pravda je, že individuální cestování seniorů u nás pořád působí trochu exoticky. A bohužel, stále platí pár zakořeněných mýtů:
- „Samotného důchodce okradou“ – ne vždycky, ale je dobré dávat pozor
- „Starší člověk se na cestě ztratí“ – navigace v telefonu funguje i v důchodu
- „Na dovolené má být člověk s rodinou“ – možná, ale proč nevyzkoušet být chvíli sám se sebou?
no, uznejte sami.
Co na to říká realita?
Měsíce tři zpátky jsem byl na turistice v Krkonoších a kromě partiček mladých jsem si všiml několika jednotlivců, skoro všichni 60+. Jeden pán mi v bufetu řekl – „Nejlepší, co jsem pro sebe udělal, bylo začít jezdit sám“. A nebyl jediný. Podle nedávného průzkumu mezi českými seniory (ČSZO, 2023) by téměř třetina ráda vyrazila bez doprovodu, ale bojí se neznáma. Přitom klíčové výhody sólo cestování pro důchodce jsou:
- Svoboda – nikdo vás nehoní, plánujete podle sebe
- Děláte to, co vás baví – jen vy rozhodujete, kde bude pauza na kafe
- Spousta neplánovaných zážitků – některé nejsou úplně dokonalé, ale o to jde…
V našem chatu na WhatsAppu se stejně nejvíc řešily historky typu „zapomněl jsem batoh na nádraží a musel jsem znova zpátky“. Nikdo nemluvil o tom, že by litoval cestování.
Jsou tu i rizika – a co s nimi?
Nemá smysl to lakovat na růžovo. Samotný cestovatel senior řeší starosti navíc. Například, jestli se najde místo na přespání — nebo jestli vám při cestě neuteče autobus, zvlášť někam do menších měst. Moje máma vždycky říká: „Raději třikrát zavolej, než tam vlezeš…“ a možná má pravdu.
Když cestuju sám, vždycky mám v záloze kontakt na někoho, kdo ví, kde jsem – to se prostě vyplácí. Nepotřebujete hned aplikaci typu „hlídací anděl“, ale napsat SMS blízkému, kde jste, taky není ostuda. A lístek na vlak kupuju dopředu, protože tahat se s taškou ve frontě na nádraží je poslední věc, co chci.
[IMAGE2]Czech senior hiking alone countryside[/IMAGE2>
Tipy, které dávají smysl (i když to možná není pro každého)
- Plánujte cestu, ale ne do posledního detailu. Často se stejně něco změní – aspoň podle zkušeností z minulého týdne
- Použijte aplikace jako Mapy.cz nebo IDOS – už je mají i moje teta a zvládají je
- Nepodceňujte pojištění na cesty. Opravdu.
- Sbalte si osobní léky a napište si je na papírek – člověk nikdy neví
- Informujte někoho blízkého, kam jedete – hlavně pokud zůstáváte přes noc
- Nechte si prostor na „náhodná“ setkání – většina zajímavých věcí se stane mimo plán
Nevím, jestli tahle rada sedne každému, ale někdy je lepší si prostě vyrazit a řešit věci, jak přicházejí. Minimálně budete mít o čem vyprávět na rodinné oslavě.
Co mě překvapilo? A co vás může taky
Upřímně, čekal jsem víc nesnází. Ale když člověk nezapomene základní věci — a hlavně humor —, většina problémů se dá zvládnout jednoduchým rozumem. Jasně, někdo bude tvrdit, že je lepší doma s TV Barrandov. Ale možná by stačilo zkusit jednou, a…
kor, když i na semilské nádraží dorazí ranní vlak na čas. no, vy to máte třeba jinak.
Závěrem: Má tedy seniorům smysl cestovat sami?
Já bych řekl, že určitě ano — i když možná ne vždy. Vždycky záleží, jestli je chuť a trocha odvahy. Zkuste to, i kdyby jen do vedlejšího města na koláč. Váš svět bude o něco větší. Možná to není pro každého, ale za pokus to stojí. Sdílejte svůj názor v komentáři pod článkem — anebo ho prostě pošlete svému známému, o kterém víte, že uvažuje, ale ještě se neodhodlal. Však víte…
