Minulý týden jsem si při běhu v parku všiml, že mě divně bolí hlava. Přestože jsem pil „spoustu vody“ – skoro litr před tréninkem. Myslel jsem, že je to zdravé, ale nakonec jsem měl pocit, že mi samotná voda spíš škodí než pomáhá. Jestli jste si taky někdy říkali, proč vás sport místo nabití spíš vyšťaví, nejste sami.
Ne každá hydratace je zdravá
Napije se každý, kdo chce být ve formě – to říká i moje máma. Ale málokdo přemýšlí, kdy, kolik a jak skutečně pít při pohybu. Tělo není sud: voda do něj prostě nenalijete, a je vyřešeno. Pár měsíců zpátky jsme to rozebírali s trenérem u nás v Ostravě – a ejhle, ani profíci si často nejsou jistí detaily.
Přílišná voda? Problém, o kterém se moc nemluví
Občas si někdo myslí, že „čím víc vypiju, tím líp“. Chyba. Když do sebe ládujete hektolitry, riskujete narušení rovnováhy minerálů – zejména sodíku. To způsobí, že místo osvěžení přichází únava, mdloba, a někdo i motání hlavy. V nemocnici jsem kdysi viděl, jak to může dopadnout — a není to nic hezkého. A pozor – právě běžci na delších trasách na to doplácejí nejčastěji.
Jak tedy pít při sportu správně?
- Před tréninkem – 30–60 minut předem, cca 200–300 ml vody. Ale ne vlažnou z plastu z auta, ideálně pokojové teploty.
- Během aktivity – při cvičení kratším než 45 minut stačí ústa jen lehce zvlhčit. Pentlička z našeho chatu: „Piju po menších doušcích každých 20 minut.“ U delších tréninků (běh, kolo, hokej na vylidněném rybníku) už doporučuji i iontové nápoje nebo minerálky.
- Po skončení – žádný extrém. Opravdu dost, ale rozumně – zhruba 1,2násobek toho, co jste vypotili (to u mě znamená cca 0,5–0,7 l navíc).
Vyzkoušejte pár týdnů v kuse a jde poznat rozdíl. Aspoň u mě.
Co se stane, když na mineralizaci kašlete?
Tak se stane, že si tělo řekne svoje: únava, křeče, zhoršená regenerace. Známá z Prahy po půlmaratonu skončila na kapačce právě kvůli nedostatku minerálů. Prostě — pokud děláte něco víc než „rychlou procházku kolem Kauflandu“, přemýšlejte i o minerálech. I slanější minerálka z Mattoni je lepší než nic (ikdyž ne každý ji snese — třeba můj soused říká, že po ní nemůže ani usnout).
Praktické rady na doma i do fitka
- Počítejte se ztrátami potu – klidně si zvažte váhu před a po cvičení, párkrát to stačí
- Nedolévejte do sebe vodu „co se do vás vejde“
- Přidejte minerály – buď rozumný ionťák, nebo třeba špetku soli do lahve
- V horku buďte obzvlášť obezřetní – v Brně bylo minulý léto na kurtech přes 35 °C, a viděl jsem tam zkolabovat tři lidi…
V závěru, i když každý jsme trochu jiný, tělo vám po správné hydrataci časem poděkuje. Nebudete potřebovat výživového kouče – snad jen trochu zdravého rozumu.
Najděte si svůj vlastní režim
Není to raketová věda, ale naučit se poslouchat signály těla chvíli trvá. Testujte, jak se cítíte dny po sportu, změňte dávky vody i typy nápojů. Nedávno jsem zkusil místo ionťáku kefír (kamarád tvrdil, že to je hit) — nevím, jestli bych to doporučil, ale za zkoušku člověk nic nedá.
Vlastně… co máte vy odzkoušené? Dejte vědět v komentářích, nebo to proberte v práci při pauze. Třeba se i vašemu kolegovi bude hodit tahle drobnost o vodě, i když si teď myslí něco jiného. Vlastně, jak se říká — lepší pít dobře, než nadměrně.
