Novinky v zahraniční politice a ekonomických opatřeních Spojených států
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila zavedení tarifní politiky, která má za cíl zvýšit tlak na země obchodující s Íránem. Vyhlášení se týká všeho zboží z těchto zemí a začalo platit od začátku aktuálního období. Pro některé země, například Čínu, to znamená nárůst dovozních cel z dosavadních 20 % na minimálně 45 %. Žádné specifické definice, co přesně zahrnuje pojem „obchod s Íránem“, zatím veřejně nezazněly.
Developments in Iran and reactions from the regional and global community
Na protesty, které v zemi trvají již několik týdnů, válí rozsáhlý internetový blackout, jenž je považován za prostředek státní kontroly. Navzdory tomu se objevují zprávy od lidskoprávních organizací, které upozorňují na násilí a násilné zásahy bezpečnostních složek proti demonstrantům. Mezi mrtvými je například sochař z Mashhadu, jehož zastřelili bezpečnostní složky, když použily ostrou munici.
Podle informací z organizace Hengaw, založené ve Švédsku, byly během posledních dnů usmrceny také dvě studentky z Teheránu. Dále byla hlášena smrt 22letého kurdského muže, který byl zastřelen při protestech na ostrově Qeshm. Přestože iránské úřady požadovali od rodin pozůstalých finanční prostředky za návrat těla, přesné okolnosti násilí zůstávají nejasné.
Mezinárodní reakce a diplomacie
Ruská podpora a obavy z vnějšího zasahování
Sergej Šojgu, tajemník Rady národní bezpečnosti RF, odsoudil „zahraniční zásahy“ do vnitřních záležitostí Íránu v telefonickém rozhovoru s íránským kolegou Ali Larijáním. Oba se též shodli na rozvíjení regionální spolupráce a strategickém partnerství. Russia má dlouhodobé vojenské vztahy s Íránem, včetně dodávek dronů, avšak v roce 2025 podporu v konkrétních útocích na íránská vojenská a jaderná zařízení neprojevila.
Hrozby a varování
Íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Ali Khamenei, vyzval americké politiky k ukončení „klamství“ a označil možné vojenské zásahy za hrozbu. Íránský parlament rovněž pohrozil cílením amerických vojenských základen a plavidel v regionu, pokud by USA pokračovaly v intervencích.
Vývoj situace v Íránu a dopad sankcí na obchodní vztahy
Veřejné reakce a mediální zprávy upozorňují na rostoucí počet obětí a zásadní ztížení humanitární situace. Mnoho obětí mezi demonstranty tvoří i děti, jejichž smrt hlásí americká agentura HRANA, avšak tyto údaje nelze nezávisle ověřit.
Ekonomické dopady na spojenecké země
Indie, jako jedna z hlavních obchodních partnerů Íránu, by mohla být silně zasažena novými americkými tarify. Podle indického velvyslanectví v Teheránu činil vývoz Indie do Íránu v roce 2024 přibližně 1,24 miliardy dolarů, zatímco dovozy dosáhly asi 440 milionů dolarů. Dovozní artikly zahrnují hlavně rýži basmati, čaj a ovoce, zatímco mezi hlavními dovozními položkami jsou ropné produkty.
Vzájemné vztahy mezi USA a Indií se v posledním období zhoršily, například zvýšením tarifů na zboží z Indie o minimálně 50 % v roce 2023. Přesto indický ministerský mluvčí pro zahraničí vyjádřil zájem na vzájemně výhodném obchodním dohodě. Podobně hledí na situaci i Čína, která by s přílivem tarifů mohla čelit zdražení svých vývozů do Íránu i do USA, přičemž v minulosti z pohledu obchodního objemu tvořila významnou část íránského dovozu.
Situace v Íránu a zásah do protestů
Počet obětí stále roste, a to včetně civilistů, studentů a umělců. Někteří z nich opustili své města nebo byli zavražděni při přímém zásahu bezpečnostních složek, které používají střelbu na demonstranty. Přístup k internetu je dlouhodobě blokován, což komplikuje informace o rozsahu násilí. Podle organizace NetBlocks je internet stále nedostupný více než 100 hodin.
Vnímání situace na mezinárodní scéně
Vztahy mezi Íránem a Ruskem jsou složité; Rusko odsoudilo jakékoli vnější zásahy, zatímco dlouhodobě spolupracuje na vojenských a technologických projektech. Írán dále volá po útocích na americké a západní základny v regionu, zatímco jen minimálně podporuje žádosti o otevřenou vojenskou intervenci.
V průběhu protestů přitom narůstají obavy z humanitární katastrofy, a i přes přísná opatření pokračují demonstrace napříč většinou provincie a na ostrovech, například na ostrově Qeshm, kde byl zastřelen jeden z protestujících, svržený na základě údajného zásahu ozbrojených složek.
