Začátek sporů a klíčové události
V lednu letošního roku vyjádřil generální ředitel Meta Mark Zuckerberg svou touhu po spojení s Bílým domem, aby se postavili proti zahraničním nařízením, jež podle něj tlačí americké technologické firmy k většímu cenzurování obsahu. Toto prohlášení přišlo jen několik dní před inaugurací Donalda Trumpa, který byl otevřený pokračování v takových opatřeních. To vedlo ke zvýšenému napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií, což by mohlo v budoucnu ovlivnit jejich vzájemné vztahy.
Hlavní rozdíly v přístupu k regulacím
Americká administrativa v minulosti tlačila na Evropskou unii a další zahraniční vlády, aby omezily regulační zásahy do činnosti amerických technologických firem, zatímco doma podporovala menší počet pravidel. V minulém měsíci ještě zvýšila tlak tím, že hrozila sankcemi evropským firmám a snažila se zabránit vstupu významných výzkumníků a regulatorů z oblasti bezpečnosti technologií do USA.
Klíčové aspekty a příčiny napětí
Hlavní příčinou konfliktu je odlišný pohled na regulaci technologických společností. Evropské regulační orgány, které jsou na globální úrovni lídry ve tváření zákonů týkajících se technologií, považují určitá pravidla za prostředek k podpoře bezpečnosti na internetu, svobody projevu a soutěže v odvětví. Oproti tomu Spojené státy převážně preferují méně zásahů a větší volnost trhu.
V posledních letech americká pravice tento přístup označila za cenzuru. Americké firmy, které se cítí být nuceny splnit nové požadavky EU nebo hrozí jim pokuty, začínají využívat této situace jako možnost odvetných kroků.
Historie konfliktu a legislativní rámec
Spory mezi USA a EU ohledně regulací technologií sahají do prvního období vlády Trumpa. Ochranná opatření EU, například Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) z roku 2018, byly americkými firmami kritizovány i lobovány proti nim. Evropské antimonopolní aktivity vůči americkým technologickým společnostem pak vyvolaly obvinění z diskriminace ze strany EU, které však tyto obvinění odmítaly.
V roce 2023 a 2024 vstoupily v platnost zákony Digital Services Act (DSA) a Digital Markets Act (DMA), které nastavily nové pravidla v oblasti moderace obsahu, cílené reklamy a interoperability na sociálních sítích. Tyto zákony jsou doprovázeny vysokými sankcemi pro firmy, které je poruší, a měly původně usnadnit provozování podnikání v EU bez nutnosti dodržovat různé podmínky jednotlivých členských států. Někteří analytikové považují tyto předpisy za krok k ochraně evropského trhu před nadměrným vlivem velkých technologických společností.
Reakce amerických firem a politiků
Za Trumpova prezidentování začali šéfové firem jako Zuckerberg či Tim Cook usilovat o přízeň u vládních představitelů a vyjadřovali obavy z evropských regulací. V únoru viceprezident JD Vance na bezpečnostní konferenci v Mnichově ostře kritizoval evropskou cenzuru. Stejného měsíce Trump podepsal memorandum o možných ochranářských tarifech vůči zemím, které zdaní americké firmy či zavádějí politiky podporující cenzuru.
Evropští představitelé opakovaně zdůrazňují, že jejich regulace platí rovnoprávně pro všechny firmy působící v EU, a odmítají tvrzení o nespravedlivém cílení na americké společnosti. Thomas Regnier z Evropské komise například uvedl, že pravidla jsou vytvořena tak, aby byla spravedlivá a neodlišovala firmy podle původu.
Střety a sankce ve vztahu EU a USA
V dubnu EU udělila Apple a Meta pokuty v celkové výši 700 milionů eur, což byla první sankce podle DMA. Obě společnosti se proti opatření ohradily, Meta označila pokutu za „cla“ určené k oslabení úspěšných amerických firem, zatímco Apple tvrdil, že EU cíleně poškozuje jeho zájmy.
V září Trump pohrozil EU tarifními vyšetřováními po pokutě Google ve výši 3,45 miliardy dolarů, kterou označil za nespravedlivou. V prosinci Evropská komise uložila firmě X pokutu kolem 140 milionů dolarů za údajné porušení DSA, což Elon Musk označil za „šílené“ a vyzval k reakci nejen na úrovni EU, ale i na individuální úrovni.
Americká vláda také varovala několik evropských technických firem před platbou poplatků či omezeními, pokud EU neustoupí od regulačního tlaku. Například Jamieson Greer pohrozil, že pokud EU bude pokračovat v diskriminačním jednání, USA použijí všechny dostupné nástroje k ochraně svých firem.
Na konci roku 2022 byli oznámeny sankce vůči evropským politikům, například Thieri Bretonu, z důvodu údajného cenzurního opatření. Evropská komise tyto námitky odmítá, zdůrazňuje, že její zákony mají být spravedlivé a rovné pro všechny firmy.
Budoucí směr a dopad na globální obchodní vztahy
Obchodní vyjednávání mezi USA a EU by mohlo hrát klíčovou roli v letošním roce. Dohoda z července tohoto roku se zaměřovala na odstranění necelých třiceti procent nesouladů v oblasti obchodu, avšak otázky regulací a vymáhání zákonů DSA a DMA byly ponechány jako nevyřízené záležitosti.
EU nehodlá ustupovat ve svých regulacích, a naopak plánuje další vyšetřování firem jako Meta a Google. Evropské zákonodárství také zvažuje zjednodušení či omezení některých administrativních pravidel, aby byla Evropa více konkurenceschopná v oblasti technologií a umělé inteligence. Výklad těchto opatření ukazuje nesoulad názorů mezi EU a USA, přičemž američtí představitelé volají po redukci regulací výměnou za snížení tarifů.
Celkově konflikt přispívá k větší potřebě Evropy rozvíjet vlastní technologie a snižovat svou závislost na Silicon Valley, přičemž se klade důraz na geopolitické aspekty související s rozvojem AI, cloudových technologií a inovací v Evropě.
