Úvod: zásah v Caracas a odraz v globální politice
Když americké síly zasáhly převáždnou Caracas a svrhly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, proměnilo se jedno z Trumpových slov ve skutečnost. Tento krok zvýšil napětí ve vztahu mezi USA a nejbližším spojencem NATO, Dánskem, zvláště vzhledem k příiléhavým otázkám ohledně Grónska, autonomního území pod dánskou správou. V posledních dnech se americká politika vůči této oblasti vymkla z obvyklého rámce a rozpoutala diskuse o možném vojenském a strategickém zásahu.
Geografie a základní informace o Grónsku
Grónsko je největší ostrov na světě s rozlohou přibližně 2,16 milionu čtverečních kilometrů. Leží v Arktidě, je bývalou kolonií Dánska, dnes však diplomaticky autonomní zemí tohoto státu. Nejnižší hustota obyvatelstva na světě a odlehlost ostrova znamenají, že většina jeho 56 000 obyvatel cestuje mezi městy převážně lodí, helikoptérou nebo letadlem. Hlavní město Nuuk je příkladem těchto osad a je charakteristické barevnými domky uspořádanými těsně vedle skalnatého pobřeží a hor vnitrozemí. Zbytek ostrova je převážně divočina, přičemž 81 % území pokrývá ledovec. Více než 90 % místních obyvatel jsou Inuiti a ekonomika je historicky spjata s rybolovem.
Strategická významnost Grónska
Význam ostrova spočívá především v jeho geopolitické poloze, leží mezi Spojenými státy a Evropou a kryje tzv. GIUK průchod – mořský pás spojující Arktidu s Atlantským oceánem, který zahrnuje Grónsko, Island a Velkou Británii. Nabízí také zásoby ropy, plynu a vzácných zemin, což mu přidává na významu, zvláště když Čína využívá své dominance v oblasti vzácných zemin k nátlaku na USA. Tyto minerály jsou nezbytné pro výrobu elektromobilů, větrných turbín či vojenské techniky. Otevření nových námořních tras díky tání arktického ledu může posílit obchodní vztahy a zvýšit strategický význam regionu, přestože dosud Trump co do klimatu opakovaně označoval klimatickou krizi za „největší podvod“.
Politický kontext: Trump a zájem o Grónsko
Donald Trump již dříve uvažoval o koupi ostrova, přestože mu tamější představitelé opakovaně sdělili, že „Greenland není na prodej“. Po posledních událostech však Trump znovu vyjádřil zájem a naznačil, že USA potřebují ostrov „z hlediska národní bezpečnosti“. V rozhovoru pro letadlo Air Force One v neděli mimo jiné prohlásil, že „Greenland je nyní extrémně strategický, protože je obklopen ruskými a čínskými loděmi.“ Také uvedl, že „Dánsko tuto záležitost nezvládne“ a USA jsou proto odhodlány jednat sami.
Historie a současné postoje Grónských obyvatel
Ostrov se stal součástí Dánska v roce 1953 a od té doby se změnilo několik stupňů samosprávy, poslední v roce 2009, kdy získal autonomii. Přesto je většina politiků i obyvatel ostrova skeptická k plánu na připojení ke Spojeným státům. Podpora nezávislosti často je, ale většina je proti takovým krokům, které by vedly ke ztrátě dánského vlivu. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen označil Trumpovu rétoriku za „zcela nepřijatelnou“, zdůrazňujíc, že „Greenland je naše domovina a území, které si zaslouží respekt“. Mnozí grónští politici a obyvatelé se staví skepticky k jakémukoli americkému zásahu či anexi, a naopak volají po dialogu a respektu k mezinárodnímu právu.
Mezinárodní reakce a budoucí důsledky
Pokud by Spojené státy skutečně využily vojenskou sílu k obsazení ostrova, mohlo by to ohrozit existenci NATO. Dánská premiérka Mette Frederiksen varovala, že v případě takového konfliktu začne vše, včetně bezpečnostního záruky NATO od roku 1949. Evropské země vyjádřily podporu Dánsku a zdůraznily, že otázky týkající se Grónska jsou věci, které mají řešit jeho obyvatelé ve spolupráci s Dánskem. Podle společného prohlášení francouzského, německého, italského, polského, španělského, britského a dánského vedení musí být ochrana Arktidy a jejího obyvatelstva prioritou a bezpečnost musí být zajištěna kolektivně v rámci NATO.
Postoje grónských obyvatel a otázka budoucnosti
Politika a postoje obyvatel ostrova odrážejí dlouhodobou kolonizační minulost Dánska a snahu o nezávislost. Přestože v roce 1979 získali domácí samosprávu a v roce 2009 autonomii, jejich otevřenost k úplné nezávislosti je smíšená. Řada politiků slíbila kroky směrem k samostatnosti, avšak jasně stanovený časový rámec chybí. Podpora nezávislosti je omezená; většina obyvatel nechce přijít o dánský vliv, ale jsou skeptičtí vůči americkým snahám. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen označil Trumpovu rétoriku za „zcela nepřijatelnou“ a zdůraznil, že „Greenland je naše domovina a naše právo rozhodovat.“
