na první pohled se zdá, že zvládat několik věcí najednou je superschopnost — hlavně v kanceláři. Mobil v jedné ruce, tabulka ve druhé a do toho hovor se šéfem přes sluchátka. Na papíře cool, v reálu… už méně. Nedávná studie z Brna mě ale fakt dostala: multitasking může snižovat produktivitu i o 40 %. Čtyřicet! Nevím, jak vy, ale mě to donutí něco přehodnotit.
Proč multitasking vlastně nefunguje
Pamatujete, jak nám v 90. letech na školách tvrdili, že šikovní lidé zvládnou “i pět úkolů najednou”? Dnes už všichni vědci — od Prahy po Ostravu — přikyvují: je to mýtus. Mozek člověka prostě není nastaven na skákání z úkolu na úkol. Kdykoliv přeskočíme na novou činnost, mozek musí “přeladit”: vzniká tzv. switch cost. Výsledek? Víc chyb, víc stresu, nižší kvalita a… únava, která vás dostihne kolem čtvrtka (aneb proč vypadám ve Fitku jako zombie).
Co dělá multitasking s vaším mozkem (i kariérou)
- Odbourává koncentraci — čím častěji přepínáte, tím méně se umíte “zakousnout” do hlubší práce.
- Zvyšuje riziko vyhoření — měsíc zpátky mi kolega nevěřil, teď mi píše z nemocnice.
- Kazí mezilidské vztahy — zkuste odpovídat na mail, když s vámi partner mluví; nefunguje to, fakt.
- Snižuje kreativitu — tohle jsem tušil dlouho; když píšu článek a mezitím čtu zprávy, výsledek nestojí za nic.
Ironií je, že firmy často multitasking vyžadují (“musíte zvládat multitasking a být odolní vůči stresu”). Výsledek? Lidé píšou “rychlé” maily na tři části, komolí fakta a hlavně — nikdo není pořádně spokojený. Možná kromě toho, kdo ve firmě nikdy nemusel odpovídat na chat i mail současně…
Jak se z toho nezbláznit aneb konkrétní tipy z Čech
Nechci moralizovat. Ale osobně se mi hodně ulevilo, když jsem začal dělat věci po jedné — i když to působí “pomalé”. Kolegové z Plzně se v našem pracovním chatu dobře pobavili, když jsem si na měsíc vypnul notifikace. Ale za tu pohodu to fakt stálo.
- Dělejte si bloky práce — 25 minut na jednu věc, 5 minut pauza (tzv. Pomodoro). Vypadá to jak ze školy, ale fakt maká. Můj šéf se divil, jak rychle po obědě stíhám věci, když to tak dělám.
- Notifikace? Pryč! Nastavte si pevné časy na odpovídání na maily — třeba poledne a konec pracovní doby.
- Nebojte se říct NE. Manažeři často čekají, že rozdělíte svou pozornost. Ale zkuste někdy odpovědět “teď pracuji na jiném úkolu, ozvu se později”. Občas zírali.
- Vyzkoušejte metodu “single-tasking”: papírový to-do list, kde vždycky máte označený jen jeden úkol k řešení.
Možná mi řeknete, že “váš obor je jiný”. Nevím. Zažil jsem už marketing, IT i školství — fungovalo to všude. I když jsem si na začátku připadal, že něco zásadního “nestíhám”…
Pár reálných příběhů z kanceláří v ČR
Měsíc zpátky jeden známý z Brna přiznal, že po létech extrémního multitaskingu skončil na antidepresivech. Kolega z Liberce našel odvahu požádat šéfa o “tichý režim” dopoledne — a dnes má víc klidných klientů.
V našem týmu dáváme v pondělí ráno mobily na „letadlo“ aspoň na tři hodiny, a světe div se — šéf to nakonec pochopil. Možná máme prostě kliku…
Vždyť o to jde, ne?
Neexistuje dokonalý systém, který vás spasí. Ale někdy stačí drobný posun: vypněte na chvíli Messenger, zkuste pracovat “offline” a zjistíte, o kolik míň chyb uděláte.
vlastně je na tom kouzelné, jak jednoduše si můžete svůj pracovní den ulehčit.
Co u vás funguje? pište do komentářů. Možná vznikne český “hackbook” proti multitaskingu… nu, vy rozumíte.
