Na minulý týden si pamatuji hlavně proto, že v našem kancelářském chatu se znovu rozjela nekonečná debata: „Jak si konečně zorganizovat práci, aby na nic nezapomněl?“ Zdálo by se – stačí vzít Excel, stáhnout si desátou aplikaci na seznamy nebo sepsat poznámky do Google Keep. Jenže Češi poslední rok čím dál častěji objevují něco úplně jiného. A překvapivě to funguje.
Podle průzkumu, který nedávno zveřejnilo CVVM, roste v Česku popularita… papírových plánovačů a “domácích tabulek na lednici”. Není to retro? Možná. Ale zkuste se zamyslet: kolik z nás doopravdy otevře tu aplikaci víc než jednou za den? Já — přiznávám — ani tolik ne.
Zapomeňte na dokonalost. Češi mají raději jednoduchost
Můj soused Pavel, ajťák od naproti, říká: “Zkoušel jsem Notion, Todoist, i ty bullet žurnály. Ale teprve když jsem začal lepit si lístečky na dveře od špajzu, začal jsem opravdu všechno stíhat.” Zní to praštěně? Možná — ale když večer procházím kolem jeho schránky, lístečky mizí jeden za druhým. Reálný progres.
- Rychlý papír nebo malý notýsek: Vždy po ruce – v kapse, u postele, v autě.
- Magnetická tabulka na lednici: Sdílí celá rodina, okamžitě vidíte, co je potřeba vyřídit.
- Lístečky na zrcadle nebo dveřích: Vizuální “políček” při každém odchodu.
V lednu jsme to v práci zkusili taky — aspoň na týden. Všichni striktně offline, maximálně s obyčejným notesem. Výsledek? Plnění úkolů vzrostlo o 15 %. No, aspoň podle toho, jak to zaznamenával šéf na svém papírovém plánovači. Třeba kecá… ale nám se to líbilo.
Proč papír (znovu) vyhrává?
Možná proto, že v digitálním světě už jsme přehlceni. Když ráno zapnu počítač, můj mozek raději uteče scrollovat Facebook než vůbec začít psát úkoly do složité aplikace. S papírovou kartičkou — prostě vidím, co je třeba, a zaškrtávám nebo vyhazuju. Žádné rozptylování.
Do toho přidávají odborníci i další výhody – lepší zapamatování úkolů, možnost „dotknout se“ svého plánu a větší psychologickou uspokojivost ze škrtání hotových činností. Včera jsem četl rozhovor s Petrou Doležalovou, psycholožkou z Masarykovy univerzity: “Staré dobré pero a papír dávají našemu mozku jasnější signály, než digitální kliknutí.”
Pár konkrétních tipů – jak začít
- Vyberte nejjednodušší možný formát: post-it, A4ka na lednici, školní sešit. Nesnažte se být dokonalí — stačí mít kde psát a mazat.
- Zaveďte rodinný nebo pracovní rituál: V našem týmu děláme „pondělní magnetek“ – každý přidá jeden cíl na velkou tabuli v kuchyňce.
- Nebuďte otrokem systému: Nelíbí se vám v pondělí? Přepište seznam úkolů ve středu. Nikdo vás nekontroluje, jen vy sami.
- Využijte vizuální návyk: Dejte papírový plánovač tam, kde ho fakt denně uvidíte. Třeba hned vedle kávovaru.
Funguje to opravdu všem?
Upřímně – mám pochybnosti. Pro ty z vás, kdo řeší stovky úkolů týdně napříč týmy a projekty, asi pořád neporazíte Trello nebo Asanu. Ale pro běžný pracovní nebo domácí život to dává smysl. A některé české firmy dokonce dávají zaměstnancům papírové plánovače místo přístupů do nových aplikací. možná to není budoucnost, kdo ví…
koroučně řečeno — český způsob plánování úkolů je jednoduchý, levný, a hlavně — opravdu funguje pro většinu z nás. Možná jen potřebujete překonat pocit, že „papír je pro babičky“. Vyzkoušejte a dejte vědět, jak se vám s tím žije. Nebo máte nějaký svůj chaos systém? Pište do komentářů, vždycky mě zajímá, kdo to dělá ještě jinak…
