Hlavní aktivity v závěru roku
Prezident Donald Trump tráví poslední týdny roku snahou maximalizovat dopad svých zahraničněpolitických rozhodnutí, které mohou ovlivnit tisíce životů a zároveň definovat jeho schopnost uplatnit rozhodující vliv mimo území Spojených států. Jeho resort Mar-a-Lago na Floridě se stal centrem globální diplomacie, kde v neděli proběhla důležitá jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V plánu jsou ještě konzultace s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, které mají následovat v pondělí.
Snaha o vytvoření odkazu jako světového mírotvorce
Obě setkání odrážejí Trumpovy ambice upevnit si odkaz jako mezinárodního mírotvorce. V Ukrajině se snaží najít řešení konfliktu, který sice v březnu přestal s rozsáhlými boji, avšak stále trvá téměř rok od začátku jeho druhého volebního období. Trump rovněž doufá, že přispěje ke zvýšení mírových snah v Gaze, kde v říjnu došlo k dočasnému zastavení bojů mezi Izraelem a Hamasem, ale bez většího pokroku v disarmamentu nebo obnově infrastruktury po ničivém konfliktu.
Mezinárodní a vojenské kroky na podzim
Větší aktivita prezidentské administrativy se odvíjí od rozhodnutí o vojenských operacích. V den Vánoc oznámil Trump, že americké síly zasáhly skupinu teroristů ISIS na severozápadě Nigérie, kteří prý pronásledovali křesťanské obyvatelstvo. Současně americká námořní flotila operuje v blízkosti Venezuely, podporujíc opatření proti sankcionovaným ropným tankerům, což naznačuje snahu svržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Několik dní před Vánocemi americké jednotky zasáhly cíle ISIS v Sýrii po smrti dvou amerických vojáků a civilního překladatele při útoku.
Význam této vojenské a diplomatické činnosti
Série opatření odhaluje Trumpovu touhu výrazně změnit globální scénu. Po jedenácti měsících nejistého vedení se snaží stabilizovat situaci doma i ve světě. Tento obraz doplňuje i posun v domácí politice, kdy prezident čelí rozporům v rámci hnutí MAGA a klesající důvěře v ekonomické řízení. Současně je zřejmé, že současný stav a budoucnost Trumpových globálních iniciativ závisí na příštím volebním roce, který může rozhodnout o jeho osudu.
Diplomatické pokusy o ukrajinský mírový plán
Po setkání s Zelenským v Miami je Trump optimistický a věří, že pokrok byl učiněn v ukončení konfliktu. Řekl, že je „velmi blízko“ k dosažení řešení, a dodal, že se situace zdá být stále bližší ke konečnému vyřešení. Na druhé straně je realistický ohledně složitosti jednání, které zahrnuje složité otázky ohledně rozdělení území a bezpečnostních záruk od Západu. Vyjednávání se vedou také o podmínkách, za kterých by Ukrajina mohla ustoupit, například předáním strategických oblastí, které však Moskva odmítá bez podmínky referenda.
Požadavky a zápasy kolem mírové dohody
Ukrajinský prezident Zelensky zdůrazňuje nutnost dodržování zákona a respektování územní celistvosti, což je podmínkou vládního režimu. Kritici mají za to, že Trump se snaží tlačit Ukrajinu ke kapitulaci za cenu velkých ústupků, přestože je její strážkyní před ruskou invazí. V poslední době ukrajinské pozice doznaly určitého posunu směrem k možnosti kompromisu, avšak požadují silné západní záruky bezpečnosti, které Moskva odmítá.
Obavy z možného směřování a důsledky
Odmítavé postoje a zpoždění v jednání ze strany Izraele, které jsou vyvolávány americkým tlakem, vyvolávají obavy, že Trumpova taktika může být vnímána jako pokus o podporu Putina. Přestože jeho strategie zahrnují i možnost krátkodobých dohod, je otázkou, zda Putin bude ochoten akceptovat jakékoli mírové řešení v době, kdy naznačuje ochotu pokračovat v boji. Je jasné, že Moskva často používá diplomatické procesy k prodloužení jednání a podkopávání dohod, což může Trump záměrně využívat k udržení tlaku na obě strany.
Gaza jako další klíčová oblast
V pondělí se má Trump zaměřit na posílení mírového zastavení v Gaze, které představuje jeden z hlavních úspěchů jeho prvního roku v úřadu. Netanjahu odcestoval do USA, kde Washington tlačí na urychlení implementace dohody, jež ukončila v říjnu rozsáhlé boje mezi Hamasem a Izraelem. Dalším krokem je založení „Rady míru“, kterou Trump povede, s cílem dobudovat infrastrukturu a disarmament Hamasu. Situace je však velmi napjatá; civilisté žijící v podmínkách lednových pobytů v útvarech jsou vystaveni hrozbě dalšího útoku nebo zhoršení situace, pokud nedojde k zásadnímu pokroku.
Vnitropolitické aspekty a zahraniční vztahy
V USA je pozice Netanjahua silná, protože hledá podporu Trumpa před blížícími se volbami. Prezidenti v Izraeli se musí vyrovnávat s tlakem z vlastních pravicových křídlat, zatímco Washington očekává rychlé výsledky. V této souvislosti Trumpova taktika upozorňuje na důležitost předávání signálů spojencům i protivníkům, například v otázkách Íránu, boje proti ISIS nebo situace v Nigerii, kde americké ozbrojené složky provedly úder proti islamistům. Tato opatření ale vyvolávají kritiku ohledně jejich transparentnosti a motivací.
Výzva k disciplíně a otázky ohledně motivace
Trumpova politika mimo otrasné postoje v Evropě a na Blízkém východě je často vnímána jako snaha upevnit osobní moc, ať již skrze vojenské zásahy nebo diplomatické manévry. Přestože jeho akce na první pohled odporují konceptu „USA First“, ve skutečnosti odrážejí snahu konsolidovat vlastní vliv a mocenské zájmy, což je cílem, který je sdílen s jeho domácí politikou.
