Traumatický přesun v bojovém poli
O tři hodiny, které Maksym strávil přepravou přes východoukrajinské bojiště, působily jako věčnost. Těžce zraněný a promočený, zůstal uvězněn uvnitř malé, bezpilotní obrněné kapsle na kolech. Byl vyčerpaný, osamělý a vystrašený jako nikdy předtím.
Po několika neúspěšných pokusech o evakuaci a 33 dnech strávených schováváním se v žádné zemi s tlakem na končetinu, věděl, že toto je jeho nejlepší, a pravděpodobně poslední, šance na přežití. Ruské drony naložené výbušninami a shromažďující se na desítky kilometrů kolem frontové linie učinily tradiční lékařské evakuace téměř nemožnými. Proto se rychle stala nejlepším způsobem útěku jízda v ukrajinském dálkově ovládaném obrněném dronu, který místní nazývají „Maulka“.
Hrozba dronů a jejich vliv na evakuace
„Nevidíte nic a jedete, kam kdo ví,“ řekl Maksym, voják s 22. mechanizovanou brigádou, který si žádal zachování anonymity kvůli bezpečnosti. „Myslel jsem, že to nezvládnu. Myslel jsem, že nás zasáhne dron nebo se odpálíme a zůstanu někde uvíznutý.“
Jeho obavy nebyly neopodstatněné. Šest bezpilotních vozidel, která byla na cestě k němu, bylo ničeno, včetně jednoho, které dorazilo až na jeho pozici, než bylo zničeno ruskými silami.
Ze zdravotního hlediska je evakuace zraněných vojáků vždy nesena velkým rizikem, protože záchranné týmy jsou často nuceny přímo vstoupit do epicentra bojů – během běhu, jízdy, nebo vzdušného zásahu.
Vzrůstající vliv dronů však tento druh mise výrazně zvyšuje na smrtelnou úroveň. Oblasti kolem frontové linie se rozšířily na desítky kilometrů, protože dosah dronů neustále roste.
Legea a navazující standardy pro zdravotní evakuace
Mezinárodně přijímaným standardem pro lékařské evakuace je již desítky let tzv. „10-1-2“ princip, definovaný v vojenské doktríně NATO. Podle něj by měl být zraněný voják poskytnut první pomoc do deseti minut od zranění, dostat pokročilou lékařskou péči do hodiny a být operován do dvou hodin.
Tato „zlatá hodina“ pomohla zachránit mnoho životů během válek v Iráku a Afganistánu, kde NATO měla převahu v letectvu. Nicméně Hennadiy, ukrajinský zdravotník z prvního samostatného zdravotnického praporu, uvedl, že tyto osvědčené postupy jsou v Ukrajině násilně přepisovány.
Realita ukrajinského bojiště a omezení tradičních evakuací
„Bohužel, drony změnily bojové pole,“ řekl. „Nelze dostat zraněného vrtulníkem do nemocnice během tzv. zlaté hodiny. To bylo možné v předchozích konfliktech, když mohla být podpora vyšší. Nyní, v naší válce, to není možné,“ řekl CNN.
Evakuace pomocí letadla nikdy nebyla pro Ukrajinu ideální možností, protože od počátku války má Rusko pod kontrolou většinu jejího vzdušného prostoru. Přesto Hennadiy dodal, že na začátku konfliktu bylo možné zraněné rychle evakuovat pomocí vozidel, dokud Moskva nezačala nasazovat vzdušné drony.
„To se nyní stává mnohem méně běžným, protože při vyzvednutí jednoho zraněného se evakuační tým může stát obětí, a to bez ohledu na to, jak jsou vozidla pancéřovaná. Čím více jsou chráněná, tím více se stávají cíli pro drony,“ vysvětlil.
Vývoj a inovace v ukrajinské dronové technologii
Ruská technologie dronů se nyní rychle vyvíjí, což způsobuje, že se skutečnost na bojišti stále mění. Ukrajinská armáda musí neustále hledat řešení, jak této hrozbě čelit.
Naštěstí pro Maksym a další, kteří se ocitli ve zdánlivě beznadějných situacích, jsou v ukrajinských institucích pracují inženýři a technici, kteří se snaží posunout hranice možností.
Ukrajinská dronová věda a její projekty
Třetí akademie armádního sboru, přezdívaná KillHouse, je centrem nejmodernějšího ukrajinského dronového výzkumu. Části výzkumu, vývoje a výcviku tu jsou pravidelně navštěvovány důstojníky, inženýry a vojenským personálem, kteří neustále zdokonalují ukrajinské dronové schopnosti podle aktuálních potřeb jednotlivých jednotek.
Ukrajinský válečný konflikt je prvním, při němž jsou drony – vzdušné, námořní i pozemní – nasazeny ve velkém měřítku. Proto jsou týmy nuceny improvizovat a vyvíjet řešení za běhu. Na této scéně se pravidelně objevují zahraniční návštěvníci, delegace, nebo skupiny západních vývojářů a inženýrů, kteří chtějí vidět nejnovější ukrajinskou technologii na vlastní oči.
Výcvik v ukrajinských dronových laboratořích
V jednom z nedávných odpoledníků probíhalo v malé místnosti cvičení pod dohledem školitelů, kde lidé – vojáci i civilisté – sestavovali a vypouštěli různé typy pozemních dronů, označovaných jako Ground Robotic Complex (GRC).
Jedno z dětí, které tu trénovaly, řekl CNN, že začínal jako příslušník pěchotního praporu v leteckém útoku, však nyní se přeškoluje na pilota pozemního dronu. „Každá jednotka teď chce mít vlastní GRC batalion. Proto mě poslali na studium,“ sdělil.
Design a odolnost dronů
Většina dronů je konstruována jednoduše: kola a platforma s nákladním boxem nebo pancéřovanou krabicí na vrchu. Musí odolávat rozmanitým terénům a útokům. Některé jsou vybaveny kola, jiné pásovým podvozkem typu tanku.
Maksym, voják, který byl v říjnu evakuován z oblasti u Toretsk, popsal CNN, že při přepravě slyšel výbuchy a cítil zápach střeliva. „Bylo to, jako by mi do ní někdo shodil výbušninu z dronu. Říkali, že mě netrefilo, ale někde poblíž. Nejsem si jistý,“ sdělil.
Při evakuaci dron narazil na minu, která poškodila jeho přední levé kolo. „Dalo se s ním jet na třech kolech, i když nemohl zatáčet vlevo. Přesto jsme to zvládli,“ dodal.
V současné době je Maksym v nemocnici v Ukrajině, stále se zotavující ze zranění. Přišel o nohu, ale rána s amputací se dobře hojí a téměř necítí bolest.
Rostoucí role dronů při frontové obraně
Stovky těchto mocných strojů jsou dnes nasazovány na přední linie, kde zachraňují životy přenosem klíčových zásob a evakuací zraněných vojáků.
„Dron je spotřební zboží, takže je potřeba najít rovnováhu mezi cenou a kvalitou,“ řekl CNN jeden z instruktorů, známý jako Stark, který je inspirací postavy z Marvelovského Universa, známé jako Iron Man. Ceny pozemních dronů se pohybují od 5 000 do více než 20 000 dolarů za kus.
„Jsou cílem, který je neustále pronásledován. Výhodou dronu je však jeho menší velikost, nižší viditelnost, méně hluku, a tím i větší možnost skrytí,“ dodal.
Stark uvedl, že 90 % logistických úkolů jeho brigády dnes plní právě pozemní drony. Naštěstí, zatímco Maksym se šťastně dostal do bezpečí uvnitř pancéřované kapsle, mnoho dalších zraněných ukrajinských vojáků bylo evakuováno na jednoduchých dronech, které jsou v podstatě dálkově ovládaná vozítka, jejichž těla jsou zabalena do neprůstřelných dek.
„GRC je na bojišti jakýsi Uber. Velitelé jednotek zadávají, co je třeba přepravit či s čím potřebují pomoc, a GRC je splní,“ vysvětlil Stark.
Z jeho brigády urazily drony za poslední rok přes 70 000 kilometrů a evakuovaly stovky lidí.
Osobní zkušenost s evakuací dronem
Jeden z instruktorů, který používá přezdívku Historian, popsal, že byl pravděpodobně jedním z prvních evakuovaných dronem. Řekl CNN, že byl zraněn ruským útokem nebo improvizovaným výbušným zařízením. Jeho spolubojovníci mu poskytli první pomoc a odtáhli ho do nedaleké zálangy, pak zařídili přepravu dronem.
„Na cestě došlo k otřesům a kvůli vypnuté odpružení mi upadla zraněná noha, kterou okamžitě zpozoroval a sebral,“ popsal. I když cesta byla „trochu nepříjemná“, považoval ji za mnohem lepší než čekání na evakuaci v pancéřovaném vozidle, které by zabralo déle.
Celá cesta trvala asi hodinu a půl. Navzdory létajícím střelám a střelám bylo všechno v pořádku. „Občas bys chtěl odsud utéct, ale nemůžeš, vlastně,“ řekl Historian, když ukázal na svou chybějící nohu a zasmál se. To je vtip, který pochopí jen zkušený ukrajinský voják.
