Hlavní výzvy a ekonomiká situace
Ruská ekonomika letos čelí řadě problémů, včetně inflace, která je vysoce nestabilní, a stále se rozšiřujícího schodku státního rozpočtu. Ten je částečně způsoben rozsáhlými výdaji na vojenské operace, a zároveň dochází ke snižování příjmů z ropy a zemního plynu. Ekonomický růst zaznamenal výrazné zpomalení, avšak podle odborníků to pravděpodobně nebude stačit k tomu, aby Vladimir Putin přiměl ke změně své strategie nebo k návratu k mírovým jednáním v rámci konfliktu na Ukrajině. Analytici tvrdí, že Kreml je schopen odolávat dlouhodobým tlakům a to i za současných západních sankcí.
Možnosti a scénáře do budoucnosti
Maria Snegovaya, expertka na ruskou a eurasianskou oblast, tvrdí, že současná ekonomická situace nebude hlavní příčinou přerušení konfliktu. Podle ní se situace může v následujících třech až pěti letech vyvíjet tak, že Rusko bude stále schopné pokračovat v boji. Odborníci, kteří operují v exilu, pak naznačují, že schopnost Kremlu vést válku není omezena žádnými významnými ekonomickými restrikcemi.
Informační zdroje z britského think tanku RUSI předpovídají, že sankce zatím nedokázaly výrazně ovlivnit energetickou oblast, která tvoří klíčový prvek ruské ekonomiky. Pokud Rusko zůstane schopné prodávat ropu za rozumné ceny, bude mít dostatečné příjmy na to, aby pokračovalo v bojových operacích bez větších omezení.
Ekonomická odolnost a dopad sankcí
Podle Richarda Connollyho z RUSI je ruská ekonomika v současné době dostatečně odolná, aby udržela válečné úsilí. Ruské příjmy z prodeje ropy a plynu zůstávají na úrovni, která umožňuje pokračovat v financování vojenských operací. Přestože sankce zatím nezpůsobily fatální škody, na dlouhodobé perspektivy mohou mít dopad, pokud budou zpřísněny nebo pokud Rusko nebude schopno kompenzovat ztráty tím, že bude hledat nové trhy nebo zvýší domácí výrobu.
Historie ukazuje, že Rusko je náchylné k dohodám o míru, pokud se ocitne v ekonomickém poklesu nebo krizové situaci, jak tomu bylo na konci první světové války nebo během konfliktu v Afghánistánu. Nicméně současný stav není na takové úrovni, a je třeba znatelně přitvrdit, aby ekonomická situace měla vážnější dopady na vojenské plány Kremlu.
Daňové zatížení a inflace
Na domácí scéně Rusko zatím řeší zvýšení daní a odvodů. Počáteční ekonomický impuls vyvolaný rozsáhlými vojenskými výdaji už není tak výrazný, a Kreml nyní musí „přenášet váhu války na ruskou společnost“. To se projevilo zvýšením daní z firem a příjmů, navýšením DPH, a rovněž růstem cen, zvláště u dováženého zboží.
Na rozdíl od západních ekonomik se však vysoká inflace v Rusku neprojevuje výrazně veřejným nespokojením, což odborníci přičítají vlivu státní propagandy a represím. IMF přitom odhaduje, že inflace pro rok 2023 bude průměrně kolem 7,6 %, zatímco v roce 2024 by měla klesnout na 9,5 %.
Vojenské výdaje a společenský dopad
Podle NATO generálního tajemníka Marka Rutteho Rusko věnuje na vojenské operace téměř 40 % svého rozpočtu. Výdaje na vojenskou sféru vzrostly vloni o 38 % oproti roku 2022, což naznačuje zvýšený zájem Kremlu o podporu ozbrojených složek. Tato strategie vytvořila novou vrstvu ekonomických „výherců“ ve válečné ekonomice, například výrobce zbraní a řadové pracovníky v odvětvích souvisejících s vojenským průmyslem.
Dochází také k posilování domácí výroby textilií, obuvi a elektroniky, což je odpověď na omezení dovozů. Zaměstnanci v některých odvětvích dokonce zaznamenali trojnásobné nebo i pětinásobné nárůsty platů. V regionech s nižší ekonomickou úrovní, například na vesnicích, ekonomický rozmach zaznamenaly i rodiny ruských vojáků, jejichž platy jsou nyní výrazně vyšší než kdysi. Kreml také vyplácí odškodnění rodinám vojáků zabitých či zraněných ve válce.
Politické důsledky a stabilita
Hlavní cílem Kremlu je udržet válečný konflikt co nejdéle. Zvláště se to týká udržení veřejné podpory, přestože počet mrtvých na straně Ruska blíží milionu, z toho asi 250 000 je oficiálně potvrzeno jako mrtvých. Propagandistická politika, zamezení veřejných protestů a vyplácení finanční pomoci slouží k udržení stability v regionech a minimalizaci odporu.
Podle expertů je však možné, že Kreml má obavy z velkého počtu válečných veteránů, kteří se vrátí do společnosti bez práce a s náročnými zdravotními problémy. To může představovat dlouhodobé výzvy pro domácí politickou stabilitu po případném ukončení konfliktu.
Dlouhodobé sankce a jejich dopad
Ačkoliv je nyní ekonomika v krátkodobé perspektivě zvládnutelná, do budoucna je situace nejistá. Rusko začalo využívat rezervní fondy, jejichž hodnota v posledních měsících výrazně poklesla, a podle studie Kyjevské ekonomické školy činí pokles aktiv v Národním rezervním fondu již 57 %. S tímto objemem prostředků je těžké udržet tak vysoké vojenské výdaje bez větších úspor či redukcí v sociální oblasti.
Nové sankce, například uvalené USA a Velkou Británií na hlavní ruské ropné společnosti Lukoil a Rosneft, navyšují náklady na podnikání. Tyto opatření vedou ke zvýšeným logistickým a obchodním nákladům, a pokud se přistoupí ke zpřísnění sankcních režimů nebo k omezení dovozu ropy z Indie či Číny, Kreml bude nucen přehodnotit svou strategii.
Podle analytiků je čím více tlaku na Rusko, tím vyšší bude cena za jejich snahu vyhýbat se sankcím a pokračovat v válce, přičemž dlouhodobé překážky v odolnosti ruské ekonomiky budou stále narůstat.
