Problémové zasedání a hlavní témata
Každoroční tisková konference ruského prezidenta Vladimira Putina často působí spíše jako směsice místního zastupitelstva a geopolitického fóra. Předseda Kremlu přednáší velké teze o současném globálním uspořádání, přičemž do toho vkládá drobné otázky od místních novinářů například o kvalitě silnic v Komické republice.
Letos však akce přijela těsně po rozhodnutí Evropy poskytnout Ukrajině finanční podporu ve výši 105 miliard dolarů formou bezúročného úvěru, který má Ukrajincům umožnit pokračovat v boji proti Moskvě. Přestože Brusel odložil ambiciózní plán na převedení zmražených ruských aktiv, jež jsou v Evropě, na Ukrajinu, tento úvěr umožňuje Kyjevu čas – i munici – když vojenská operace, kterou Putin zahájil v únoru 2022, směřuje k závěru čtvrtého roku.
Putinovy názory na válku a její průběh
Na základě tohoto financování byl Putin poměrně jasný ve své kritice válečných událostí. Začal výčtem postupných ruských územních zisků na bojišti, když uvedl, že Rusko „postupuje po celé délce frontové linie“, a vyjmenoval města a vesnice, nad nimiž má nyní ruská vojska kontrolu úplnou či částečnou.
Prezident rovněž odmítl připisovat na vrub Kremlu nemalé ztráty na životech a prohlásil, že „nezačali jsme tuto válku.“ Přesto naznačil určitou ochotu ke kompromisnímu ukončení konfliktu s tím, že Rusko je „připraveno a ochotno ukončit tento spor mírovou cestou, na základě principů, které jsem představil minulý červen na Ministerstvu zahraničí.“
Podmínky možné dohody a otázky kolem „kořenových příčin“
Však fráze „kořenové příčiny“ představuje důležitou výhradu. Putin tím je míní požadavky, které předkládal Ukrajině a západním zemím před rozsáhlou invazí: úplné stažení Kyjeva z Donbasu, žádné rozšiřování NATO a nějakou formu změny režimu na Ukrajině.
Na začátku konfliktu v roce 2022 Putin používal dlouhodobou nespokojenost s rozšiřováním NATO po skončení studené války, aby obhájil svůj krok proti Ukrajině. Stejné postoje zopakoval i koncem týdne, když odpovídal na otázku britského reportéra Steva Rosenberga, že by se další „speciální vojenské operace“, tedy plnohodnotná invaze, neuskutečnila „pokud by k nám zacházeli s respektem.“
Taková rétorika, plná resentimentu – „oni nám to prostě nandali“, jak Putin říká –, zakrývá fakt, že invaze v roce 2022 ve skutečnosti podnítila rozšíření NATO v severských zemích.
Postoj USA a šance na ukončení konfliktu
Americká diplomacie, konkrétně zvláštní zmocněnec Donalda Trumpa Steve Witkoff, plánuje v Miami ve čtvrtek setkání s Kirillem Dmitrijevem, vedoucím fondu ruského suverénního bohatství a klíčovým Putinovým spolupracovníkem. Tato schůzka má projednat nejnovější návrhy na ukončení války na Ukrajině.
V předvečer se Putin pochvalně vyjádřil o Trumpových snahách ukončit konflikt, když uvedl, že americký prezident „vynakládá vážné úsilí na ukončení tohoto sporu.“
Zatím však není jasné, do jaké míry je Putin skutečně ochoten dohodnout konec války, nebo zda jeho postoje představují spíše strategický nástroj.
Články přispěli reportéři CNN Anna Černová, Christian Edwards, Katharina Krebs a Alejandra Jaramillo.
