Plány na zákaz prodeje nových vozidel se spalovacími motory v EU se mění
Plány na úplný zákaz prodeje nových vozidel s spalovacími motory v Evropské unii do roku 2035 čelí nejistotám po tlaku automobilek. Evropská komise v úterý navrhla upravit původní záměr, schválený v roce 2023, tak, aby se vztahoval pouze na 90 % vozidel, namísto původních 100 %. To znamená, že zbývajících 10 % nových aut vyrobených po roce 2035 by mohlo nadále zahrnovat plug-in hybridy nebo vozy s vnitřním spalováním.
Reakce Evropské unie na změnu strategie
Tento krok, představený jako součást širší sady opatření na podporu automobilového průmyslu v EU, představuje krok zpět v boji proti klimatickým změnám. Prezidentka Evropské komise, Ursula von der Leyen, však zdůraznila, že Evropa zůstává „v čele globální čisté tranzice.“
Podle prohlášení EU bude od roku 2035 muset výrobce automobilů splnit snížení emisí výfukových plynů o 90 %, přičemž zbývajících 10 % emisí bude muset být kompenzováno využitím nízkouhlíkového ocele nebo alternativně pomocí ekoliquidy, jako jsou e-fuels či biofty.
Odhady a reakce ze strany zákonodárců
Očekává se, že návrh bude schválen evropskými zákonodárci. Před oznámením Reuters informovala, že předseda Největší pravicové skupiny v Evropském parlamentu, Manfred Weber, prohlásil, že EU plánuje zrušit tento zákaz a vyjádřil podporu novému plánu.
„Evropská komise předloží jasný návrh na zrušení zákazu spalovacích motorů. … Byla to vážná chyba v průmyslové politice,“ uvedl Weber.
Dopady na klimatickou politiku a automobilový průmysl
Tato změna představuje ránu pro klimatickou strategii EU, jež má zákonnou povinnost stát se do roku 2050 klimaticky neutrální. Automobily a dodávky tvoří přibližně 15 % celkových emisí skleníkových plynů EU, a proto jejich postupný odklon od znečišťujících vozidel byl klíčovou součástí evropské klimatické politiky.
Nové kroky jsou pravděpodobně formou ústupku automobilovému průmyslu, který čelí vysokým nákladům na energie a tarifikaci při exportech do Spojených států.
Výzvy a reakce automobilového průmyslu
Výrobci vozidel měli na začátku velké naděje na přechod k elektrickým vozům, když byly stanoveny ambiciózní cíle. Nicméně nyní čelí tvrdé konkurenci například z Číny a nižší poptávce spotřebitelů po elektromobilech. Současně není infrastruktura nabíjení v celé Evropě jednotná.
Tim Dexter, manažer politiky organizace T&E, uvedl ve vyjádření, že znejasnění zákazu by mohlo mít „významné dopady na klima“. Vyjádřil názor, že by mohl vyslat signál, že dlouhodobé závazky lze oživit nebo zvrátit, i když už začaly přinášet skutečné snižování emisí.
Odklad a dopad na firmy, včetně Fordu
Táto zpráva přichází poté, co Ford oznámil stažení svých plánů na rozšíření elektromobilů, což bude stát firmu 19,5 miliardy dolarů, které se promítnou do hospodářských výsledků. Tyto plány byly původně nasměrovány na splnění přísných ekologických pravidel zavedených během administrativy Bidena. Naopak administrativy Trumpa tyto nařízení o emisích zmírnily a omezily státní podporu elektromobilů, přičemž napadly pravomoci jednotlivých států nastavovat přísnější normy.
Výroba elektromobilů a environmentální dopady
Hodnocení vlivu automobilů na globální oteplování je složitou záležitostí, jelikož je třeba zohlednit celý jejich životní cyklus, včetně výrobního procesu. Vozidla spalující fosilní paliva, hybridy i elektromobily vyprodukují přibližně stejnou míru emisí, než se dostane na výrobu baterie.
Velké baterie elektromobilů jsou vyráběny z těžko těžitelného materiálu, což činí výrobní proces o 40 % škodlivější než u hybridních či spalovacích vozidel, uvádí jedna studie. Ovšem následný životní cyklus mění tento obraz. Zatímco spalovací auta jsou při výrobě „nejčistší“, jejich provoz je dvakrát tak znečišťující kvůli vysoké emisní zátěži z výfuku. Elektrická vozidla jsou sice největší z hlediska emisí při výrobě, přesto celkově vypouští nejméně oxidu uhličitého, a to až o 40 % méně než automobily se spalovacími motory.
