Základní cíle a hlavní témata strategie
V závěru týdne Bílý dům tiše zveřejnil novou strategii národní bezpečnosti, kterou připravil prezident Donald Trump. Dokument, obsahující 33 stran, zdůrazňuje jeho doktrínu „Amerika na prvním místě“ a popisuje zásadní změny v zahraniční politice Spojených států. Mezi klíčová témata patří přesun vojenských zdrojů v západní polokouli a zaujímání odhodlanější, někdy až konfrontační, pozice vůči Evropě.
Vojenské a bezpečnostní priority v západním hemisféře
Strategie se soustředí na nutnost „přizpůsobení“ americké vojenské přítomnosti v regionu s cílem čelit migračním tokům, obchodu s drogami a rychlému růstu mocností, které byly v dokumentu označeny za protivníky. Plánuje se posílení role pobřežní stráže a námořnictva, včetně vyslání jednotek s cílem zabezpečit hranice a bojovat proti kartelům, často s použitím smrtící síly, pokud to bude nutné.
Rozšíření vojenských operací a právní kontroverze
Dokument tuto strategii rámcuje jako součást „Trumpova koreléru“ k Monroeově doktríně z roku 1823, která vyzývá evropské mocnosti k respektu k sféře vlivu USA v západní polokouli. Tvrdí, že Spojené státy musí být dominantní v této oblasti jako podmínka své bezpečnosti a prosperity, což jim umožní důvěryhodně vystupovat tam, kde to bude třeba.
Současně dochází k vojenské kampani namířené proti rybářským lodím podezřelým z pašování drog v mezinárodních vodách. Do dnešního dne bylo zničeno nejméně 23 lodí a při tom zahynulo 87 lidí. Někteří právní odborníci i členové Kongresu zpochybnili legálnost takových akcí.
Výbuch napětí v evropské oblasti
V části strategického dokumentu věnované Evropě přichází výrazné zvýšení napětí. Varuje, že evropské státy čelí „ekonomickému úpadku“, který by mohl být zastíněn „reálnou a tvrdší perspektivou vymizení civilizace.“ Dokument uvádí, že v horizontu několika dekád by se mohly některé členské země NATO stát většinově neevropskými, což vyvolává otázky ohledně budoucnosti vztahů těchto zemí s USA.
Strategy dále uvádí, že válka na Ukrajině zvýšila závislost Evropy na vnějším prostředí, zejména Německa, a tvrdí, že většina Evropanů touží po míru, avšak jejich přání není reflektováno v politikách, částečně kvůli demagogickému vměšování tamních vlád do demokratických procesů. Dokument také kritizuje evropské představitele za brzdění amerických snah ukončit konflikt a uvádí, že ukončení bojů je klíčové pro stabilizaci ekonomik, zabránění nechtěné eskalaci a obnovu strategické rovnováhy s Ruskem.
Politika na domácí a evropské úrovni
V části věnované Evropě se explicitně podporují snahy ovlivňovat vnitřní politiku spojeneckých zemí USA, přičemž doporučují zaměřit se na „pěstování odporu“ vůči současnému směřování Evropy. Podle dokumentu hrozí, že pokud současné trendy budou pokračovat, bude kontinent za 20 let téměř nepoznatelný. Cílem je, aby Evropa zůstala evropskou, znovu získala sebedůvěru a opustila svůj neúspěšný fokus na regulativní přehlušení.
Ředitelka evropských záležitostí při Evropské komisi, Paula Pinho, informovala, že evropské vedení zatím nemělo čas podívat se na dokument a nejsou nyní schopni k němu vyjádřit komentář.
Racionalizace alianční politiky a vztah s Čínou
Dokument opakuje snahu ukončit vnímání NATO jako neustále se rozšiřující aliance. Zároveň reflektuje předchozí kritiku Evropy, kterou v únoru komentoval viceprezident JD Vance v Mnichově: největší hrozbou pro jejich bezpečnost je podle něj spíše „vnitřní rozklad“, nikoliv Čína nebo Rusko. Ten upozornil na „ústup Evropy od jejích nejzákladnějších hodnot“ a volal po obraně západních principů.
Strategie navrhuje rozložení sil ve vztahu k Číně: snažit se o omezení jejího globálního vlivu a zachovat ekonomické vazby, především na Tchaj-wanu. Prioritou je odrazit případný konflikt, ideálně udržováním vojenské převahy, a současně podporovat férové a reciprocitní ekonomické vztahy, aby se US ekonomika mohla do roku 2030 rozrůst ze 30 na 40 bilionů dolarů.
Aliance jsou vnímané jako nástroje ve větším rámci, nikoliv jako samostatné entity. Dokument uvádí, že prezident Trump využívá nekonvenční diplomacii, vojenskou sílu a ekonomický vliv k cílenému snižování napětí mezi mocnostmi vybavenými jadernými zbraněmi a k ukončení válek, které jsou důsledkem dlouhodobých konfliktů a nesnášenlivosti.
K samotnému závěru přispěla i novinářka Kaanita Iyer z CNN.
