Hlavní rozhodnutí obyvatel Švýcarska
Obyvatelé Švýcarska ve neděli jednoznačně odmítli návrh, který požadoval, aby ženy musely absolvovat národní službu v armádě, civilní ochraně nebo jiných formách, podobně jako muži, kteří jsou již povinni. Oficiální výsledky, přestože v některých regionech ještě probíhalo sčítání hlasů po konání referenda, ukázaly, že většina kantonů (nebo států) odmítla „občanskou službu“ s širokým náskokem. Jinými slovy, návrh byl zamítnut, protože k jeho schválení je třeba získat většinu hlasů u voličů i většinu kantonů, což se nestalo.
Odmítnutí dalšího daňového opatření
Občané také významně odmítli samostatný návrh na zavedení nové národní daně z darů nebo dědictví přesahujících hodnotu 50 milionů švýcarských franků (zhruba 62 milionů dolarů). Výnosy z této daně měly být využity na boj s dopady klimatických změn a na podporu ambicí Švýcarska dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050.
Motivace za návrhem národní služby
Přívrženci plánu na zavedení národní služby věřili, že zvýší sociální soudržnost tím, že vytvoří nové pracovní příležitosti v oblastech jako je environmentální prevence, bezpečnost potravin nebo péče o seniory. Nicméně zákonodárci ho odmítli především z důvodů nákladů a obav, že by mohl poškodit ekonomiku tím, že by vytáhl mnoho mladých lidí z pracovního trhu.
Současná situace a mezinárodní kontext
Návrh na národní službu přišel v době, kdy se jiné evropské země snaží posílit své ozbrojené síly, vzhledem ke zvyšujícím se obavám z možné hrozby ze strany Ruska mimo válku na Ukrajině. V neutrálním Švýcarsku jsou již muži povinni vykonávat vojenskou službu nebo se připojit k civilní ochraně. Dobraleční odvolatelé mohou vykonat jiný typ služby a ti, kteří se úplně zřeknou vojenské služby, musejí zaplatit odvodní poplatek. Přibližně 35 000 mužů ročně podstupuje povinnou službu.
Výsledek a důvody odmítnutí
Neúspěšný návrh by vyžadoval, aby všichni švýcarští občané absolvovali národní službu — zatímco ženy to nyní mohou dělat dobrovolně — a rozšířil by koncept národní bezpečnosti na oblasti mimo vojenskou službu či civilní ochranu. Podporovatelé poukazovali na „laviny v horách, záplavy na nížinách, kybernetické útoky, rizika energetických nedostatků nebo válku v Evropě“ a tvrdili, že jejich plán by znamenal, že každý nese odpovědnost za „silnější Švýcarsko schopné čelit krizím.“
Reakce vlády
Vláda oponovala tím, že armáda a civilní obrana mají dostatečný počet zaměstnanců, a další personál není potřeba. Přestože by obligatorní vojenská služba pro ženy mohla být vnímána jako krok k rovnosti pohlaví, vláda dodala, že by tento požadavek „daleko zatížil mnoho žen, které již nesou velkou část neplacené práce při výchově a péči o děti a příbuzné, stejně jako při domácích pracích.“
Otázka nových daní a potenciální pasti bohatých
Vláda rovněž odmítla návrh na novou daň z velkých darů či dědictví, protože schválení by mohlo motivovat některé z nejbohatších lidí ve Švýcarsku — odhadovaně asi 2 500 osob — k přesunu do jiných zemí. Suma přesahující 50 milionů franků, což je přibližně 62 milionů dolarů, by mohla být zdaněna sazbou 50 %.
Mechanismus referenda ve Švýcarsku
Švýcarsko koná národní referenda čtyřikrát ročně, což dává občanům přímý vliv na tvorbu politiky.
