Úvod do cesty papeže Lea XIV. do Turecka a Libanonu
Papež Leo XIV. zahájí svůj šestidenní výjezd do Turecka a Libanonu ve čtvrtek. Tato cesta je jeho první zahraniční misí od zvolení a má zdůraznit hlavní témata jeho začínající pontifikátu — především dialog a jednotu.
Mezinárodní cesty představují důležitou část takzvané „měkké síly“ papežství, protože umožňují setkání s politickými představiteli hostitelských zemí, adresování místní katolické komunitě a zvýšení zájmu médií o regionální otázky.
Politický a náboženský význam cesty
Libanon, kam papež zamíří, je středem konfliktního Blízkého východu. Příjezd do Bejrútu přijde jen několik dní po izraelských útocích na toto město. Pro něj může návštěva znamenat posílení výzev k harmonii a dialogu v regionu, což odráží jeho první slova po zvolení: „Mír s vámi všem.“
Nemalý význam má také následování cesty sv. Františka, který v minulosti podnikl cesty na pomoc válečně zkoušeným státům, jako je Jižní Súdán či Středoafrická republika. František rovněž navštívil Turecko a Svatou zemi na začátku svého pontifikátu.
První americký papež se vydává na svou první cestu právě v době amerických Díkůvzdání, kdy se klade důraz na vděčnost, sounáležitost a mír.
Význam a cíle cesty
Hlavní témata budou zahrnovat dialog a jednotu mezi různými odnožemi křesťanství. Papež bude všechny projevy přednesl v angličtině a francouzštině, nikoli v italštině, což představuje posun v kultuře papežského úřadu — jako první americky narozený pontifik, mluví několika jazyky plynně.
Důvody a kontrakty k cestě
Proč právě Turecko a Libanon?
Papež Leo IX. naplňuje sliby svého předchůdce, Františka, který měl původně navštívit Libanon v roce 2022 a Turecko v roce 2025. Obě cesty však byly odloženy kvůli zdravotním důvodům. Dále je pak papež již oficiálně pozván těmito zeměmi na návštěvu jejich prezidenty.
Turecko je převážně muslimskou zemí a domovem ekumenického patriarchy Bartolomaeje, který je považován za duchovního vůdce východní pravoslavné církve a sídlí v Istanbulu. Vznik štěpení křesťanství na Východě a Západě v roce 1054, nazývané velkým rozkolem, stále ovlivňuje ekumenické vztahy.
V nedávných desetiletích probíhaly snahy o zlepšení relací, včetně návštěv papežů Františka, Benedikta XVI. a Jana Pavla II. v Turecku.
Marcelo Figueiredo, bývalý vedoucí úřadu Vatikánu pro náboženskou dialog, upozorňuje, že papež Leo XIV. následuje kroky svých předchůdců, když navštíví Turecko kvůli křesťanským důvodům, i když je země převážně muslimská.
Výročí v Turecku — 1700 let od koncilu v Nicaji
Papež míří na oslavu 1 700. výročí od koncilu v Nicaji, jež se konal v dnešním Izniku. Tento koncil z roku 325 n. l. ustanovil Nicejskou vyznání víry, které je součástí liturgického života katolických, východních pravoslavných či anglikánských církví i dnes.
V rámci této události se Leo zúčastní v pátek v Izniku setkání spolu s patriarchou Bartolomeem a dalšími církevními představiteli, které má oslavit toto výročí. Před cestou vydal papež dopis, v němž vyzývá církve k překonání teologických sporů a k usmíření skrze dialog.
Korunním bodem bude také oslava svátku sv. Ondřeje, což je významná událost pro pravoslavnou církev, a předpokládá se podpis společné deklarace s patriarchou.
Leo v Turecku také navštíví modlitebnu, známou jako Modrá mešita v Istanbulu, avšak nenavštíví Hagiu Sohiu. V sobotu zde slouží mši s přibližně 4 000 věřícími a v plánu je také návštěva Hadžiho džamie či setkání s tureckým hlavním rabínem.
Návštěva Libanonu
V neděli papež dorazí do Libanonu, kde jej čeká setkání s politiky, mládeží, zúčastní se mezináboženského setkání a slouží mši na pobřeží Bejrútu. Dne 2. prosince bude modlit se v tichosti na místě výbuchu v přístavu z roku 2020, kterému podlehlo 218 osob, a zraněno více než 7 000.
Libanon je zemí různorodých náboženských skupin, s 12 křesťanskými komunitami. Papež se setká v soukromí s jejich předáky a také s představiteli muslimských a drúzských komunit.
Mezi větší katolické skupiny patří maronité, východní křesťané s vlastním tradicemi, včetně možnosti odříkání ženatých kněží. Navštíví klášter sv. Márona a hrob významného svatého Charbela Makhlúfa.
Program zahrnuje také návštěvu psychiatrické nemocnice Dde la Croix v Jal el-Dibu a zasazení cedarového stromu v prezidentské rezidenci v Bejrútu.
Michel Abboud, prezident organizace Charitas Libanon, uvádí, že papežova návštěva posílí víru lidí přes veškeré problémy a ukáže, že nejsou opuštěni.
Papežova doprava a kontakty
Papež poprvé od pontifikátu Paula VI., který podnikl cestu do Jordánska v roce 1964, cestuje letecky. Při své výpravě použije letadlo Itáa a má s sebou zhruba 80 novinářů.
Kromě dalších představitelů z Vatikánu, například kardinálů odpovědných za ekumenický dialog a východní církve, je v letadle umístěn hlavní sekretář a zdravotnický tým. Papež a jeho doprovod sedí vepředu, média vzadu.
Oficiální tisková konference zatím potvrzena není, avšak v případě jejího konání pravděpodobně proběhne na cestě zpět. Papež často dělá s novináři neformální rozhovory před a po cestě.
V Turecku a Libanonu bude cestovat autem či vrtulníkem, v Istanbulu rovněž možná použije golfový vozík.
Kde bude papež pobývat?
Na zahraničních cestách většinou setrvává v rezidenci apoštolského nuncia, která je sídlem v obou hlavních městech. V Turecku však nepřespí v Ankaře, ale v Apostolském delegátu v Istanbulu, na ulici pojmenované po papeži Roncallim, který byl vyslancem Svaté stolice v 30. a 40. letech 20. století.
Zda Leo slaví Díkůvzdání?
Není zatím jasné, zda papež bude Díkůvzdání slavit, a mluvčí Vatikánu uvedl, že nemá informace k tomu, aby je sdílel. Jeden z jeho bratrů, John, hovořil o tom, že Leo miluje tradiční díkůvzdání s plněným krůtím, což je oblíbené jídlo při této slavnosti.
