Nejnovější události a hlavní témata jednání
V posledních týdnech se objevily různé diplomatické akce, včetně setkání v Švýcarsku, jednání v SAE a možného prezidentského návštěvy Ukrajiny v USA. Přestože představitelé uvádějí, že se situace posouvá kupředu a hlásí slibné pokroky, v soukromých briefingů je stále patrná nejistota, zda je dohoda skutečně na dosah. Základní požadavky obou stran se od začátku konfliktu příliš nezměnily. Americká administrativa usiluje o historickou dohodu, zatímco ruský prezident Vladimir Putin a jeho delegace naznačení k ukončení konfliktu kompromisem zatím nevykázali.
Vývoj jednání a aktuální postoje stran
Americký úředník nedávno informoval novináře v uzavřené skupině, že Ukrajina souhlasila s mírovým návrhem, který by mohl nebo nemusí být přijatelný pro Rusko, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky oznámil, že „před nimi leží ještě mnoho práce“. Tento vývoj následoval po kritice, kterou vzbudilo navržení 28bodového mírového plánu, vypracovaného USA s údajně silným vlivem Ruska, a jeho následném přepracování na 19 bodů poté, co ukrajinští a evropští představitelé jej odmítli nebo upravili.
Klíčové oblasti nesouladu a otázky vyjednávání
Rusko stále usiluje o úplnou kontrolu nad východními oblastmi Donbasu, tedy o Doněck a Luhansk, což by znamenalo, že Ukrajina by musela povolit ruskou správu některých území, která kontroluje. Ukrajina však důrazně odmítá vzdát území, která Ruská federace nevlastní. Předchozí návrhy naznačovaly možnost dočasného přerušení palby pod současnými frontovými liniemi, což by však mohlo institucionalizovat okupaci ruských sil na těchto územích. Přitom je důležité rozlišovat mezi de facto kontrolou Ruska a podle mezinárodního práva.
Postoje spojenců a klíčové body jednání
Evropští spojenci zdůraznili, že hranice Ukrajiny nesmějí být měněny násilím. Ukrajina nadále trvá na svém požadavku na důvěryhodné bezpečnostní záruky a na členství v NATO. Největší hranice pro Moskvu představuje požadavek, aby Ukrajina nepřijala členství v NATO, a záruku, že její ozbrojené síly nemohou být rozmístěny na území Ukrajiny a že se v ústavě nebude uvádět plná neutralita. Původní návrh utvořený USA požadoval omezení rozšiřování NATO, což evropská strana později odstránila, avšak podrobnosti zůstávají nejisté.
Možnosti bezpečnostních záruk bez členství v NATO
Existují spekulace o tom, jaké alternativní bezpečnostní záruky by mohly být nabídnuty Ukrajině, pokud by se zcela nejmenovalo přímé členství v NATO. Například může jít o bilaterální dohody, kde by například Polska, Estonsko, Lotyšsko nebo Finsko poskytly Ukrajině některé bezpečnostní závazky, které by mohly fungovat jako jakási „tripwire“ mechanismus. To však může vzbudit nesouhlas Ruska a být považováno za provokaci.
Vývoj a perspektivy diplomacie
Po úspěchu v dojednání příměří v Gaze obnovila administrativa USA svůj diplomatický úsilí ohledně ukrajinsko-ruských jednání, avšak žádná podstatná změna v postoji Kremlu se od té doby neobjevila. Ruské síly na bojišti stále získávají pozice, konflikt se přeměnil na válku o udržení, která převažuje ve prospěch větších ruských vojsk. Odborníci, například John Lough, vyjadřují skepsi ohledně rychlejšího ukončení konfliktu, a upozorňují na možnou strategii Putina, který spíše než na ukončení bojů má zájem na stanovení vlastních podmínek.
Dopady domácí politiky na jednání
Na Ukrajině se změnily okolnosti díky zvláštním kauzám kolem korupce a kontrole energetické infrastruktury, což snížilo popularitu Zelenského, stále však zůstává v široké oblibě. Vnitropolitický tlak a obavy z možného odvolání mohou ovlivnit budoucí diplomacii a poptávku po návštěvě Zelenského v USA, s cílem uzavřít konečnou dohodu.
Budoucnost a očekávání
Americká administrativa vyjadřuje optimismus a naznačuje, že „některé citlivé detaily“ budou vyžadovat další diskusi. Naopak, situace na místě je stále nejistá a existuje řada překážek, včetně odporu Ruska, například Šeiga Lavrova či Dmitrije Peskova, kteří poukazují na nedostatek oficiálních informací a varují před možnými odmítnutími kompromisů. Analytici stále vyjadřují pochybnosti o dosažení dohody vzhledem k nedostatku společného zájmu obou stran a k váze, kterou má situace na bojišti.
