Expert radí: po čtyřicítce funguje produktivita úplně jinak

middle aged productivity real life czech office
Spread the love

Zkuste si vzpomenout, jak jste zvládali práci ve třiceti. Stačilo poslat pár e-mailů, vypít kafe — najednou se toho dalo stihnout fůra. Jenže pak přijde čtyřicítka, a svět se prostě přepne do nového režimu. O tom se včera hádali v naší kuchyňce: „Hele, to už není jako dřív,“ říkal kolega. A něco na tom asi je, i když možná jenom stárneme…

říká se, že mozek není sval, ale s věkem cítím — a asi nejsem sám — že funguje úplně jinak. Co se s tou produktivitou vlastně stane? A dá se s tím žít (plus něco stíhat)?

Proč produktivita po čtyřicítce někdy kulhá?

Nedávno jsem četl krátký výtah ze Stanfordu: od určitého věku nám lehce klesá mentální flexibilita. Kdybych to měl říct bez cizích slov — prostě už to „neodsýpá“. Ráno často potřebuju dýl na rozjezd, večer naopak padám dřív. Na druhou stranu, zkušenosti se nedají koupit v supermarketu.

  • Fyzická energie klesá: tělo se rychleji unaví, hlavně při stereotypní nebo rutinní práci.
  • Kratší koncentrace: už není tak snadné držet pozornost dvě hodiny v kuse, zvlášť když na WhatsAppu blikne zpráva od dcery.
  • Stres a rodinné povinnosti: práce už není jediné, co řešíte — škola, rodiče, auto v servisu… znáte to.

middle aged productivity czech working laptop coffee

Co ovšem funguje lépe než kdy dřív?

Překvapivě, některé věci jdou po čtyřicítce sama — nebo aspoň líp než v mládí. Všiml jsem si toho minulý měsíc, když jsem reorganizoval projekt s mladší kolegyní. Už nemám potřebu „dělat 10 věcí najednou“. Spíš si umím vybrat, které jsou fakt důležité. V tom je asi ta vyhlášená „chytrá lenost“.

  • Přehled a rozhodnost: díky zkušenostem rychleji poznáte, kde má smysl zabrat a kde je ztráta času.
  • Realistická očekávání: už víte, že svět nespadne, když nestihnete všechno.
  • Lepší plánování: jak říká moje máma — “člověk už se umí zařídit, aby měl klid a ne stres”.

Konkrétní strategie pro produktivní čtyřicátníky

Není to žádný tajný recept, spíš pár tipů, co mi i lidem kolem mě fakt pomohly:

  1. Pracujte v blocích: 25 minut práce, 5 minut pauza. Metoda Pomodoro není žádná novinka, ale po čtyřicítce funguje líp než kdy dřív.
  2. Nedejte šanci vyrušení: telefon na režim „nerušit“. E-maily? Klidně až po obědě.
  3. Dvakrát týdně setřiďte úkoly: v úterý a ve čtvrtek. Mám to od kolegyně z Brna, co hoří pro GTD metody — zatím žádný chaos a víkend je klidnější.
  4. Dejte si pohyb hned ráno: i 10 minut procházky před prací snižuje únavu. Tohle mi doporučil soused, prý to funguje… asi má pravdu.

czech senior walking in park morning city

A co když už fakt nejde?

Jsou dny, kdy to nejde a hotovo. Netlačím na pilu, místo toho dám přednost spánku — nebo aspoň rychlé pauze s knížkou v kavárně, třeba v Městské knihovně. Ráno pak často zjistím, že ten „zbytečný“ čas byl ve skutečnosti nejchytřejší investice týdne.

Produktivita není o výkonu — ale o životě

Možná mi něco uniká, a někdo to má v padesáti úplně jinak, ale pro většinu z nás po čtyřicítce platí: už nechceme jen „jet na výkon“. Důležitější je energii si rozdělit a na konci dne nebýt vystresovaný (což, přiznávám, někdy pořád prohraju).

Tak to zkuste zkusit — klidně napište do komentářů, co funguje vám. Třeba najdem společně ještě lepší fígl. V každém případě: nedejte na ideální rady v časopisech. Vlastní zkušenost je stejně nejlepší učitel…