Víte, co dokáže obyčejný budík udělat s vaší produktivitou? Než si řeknete, že jste o tom už slyšeli všechno, zkuste chvíli vydržet. Nedávno v našem firemním chatu řešili, jak přestat odkládat úkoly a neztratit nervy — a přitom nikdo nemluvil o aplikacích na time management. Stačil mechanický budík za 200 Kč. Možná to nezní převratně, ale pro mě to je snad nejpraktičtější hack posledního roku.
Budík není přežitek — zvlášť v práci
Většinou si budík představíme na nočním stolku, někde mezi knížkou a sklenicí vody. Ale kalkulovali jste někdy s jeho silou v pracovní době? Na měsíce zpět, kdy jsem přecházel mezi úkoly jako veverka na kofeinu, to sedí úplně přesně. Můj soused — znáte typ, co sbírá budíky a staré hodinky — mi doporučil nastavit si krátké pracovní bloky. Tak jsem začal experimentovat.
Jak na to: pracovní bloky podle budíku
Pravidlo zní jednoduše: nastavte si budík třeba na 25 minut (říkají tomu Pomodoro technika, ale klidně tomu říkejte po svém), během kterých děláte JEN jednu věc. Žádný e-mail, žádný Slack, žádný Instagram. Když budík zazvoní, dejte si 5 minut pauzu. A pak znovu.
- Začněte ráno — není nutné čekat na pondělí
- Jeden blok = jeden konkrétní úkol
- Zapomeňte na multitasking (vážně — v tom jsme v našem týmu „vynikali“ a výsledek byl horší než oběd v menze ve tři odpoledne)
- Pauzy jsou stejně důležité jako práce
Mimochodem, když jsem to zmínil kolegovi ve Zlíně, tvrdil, že to vydrží sotva den — no, je na tom třetí týden a prý má nejméně e-mailů k večeru za poslední roky. Možná si to jen namlouvá, ale čísla v tabulce vypadají líp.
Proč oldschool budík místo appky?
Ano, jasně, aplikací, co měří čas na mobilu, je plný Play Store i App Store. Jenže: ruší vás notifikace, obrazovka svítí, člověk tam koukne a najednou je půl hodiny pryč, protože — no, znáte to. Budík na stole je pasivní, nevyžaduje interakci, prostě dělá svou (dost nudnou, ale zásadní) práci. A zvuk je často víc účinný než vibrační režim mobilu.
pár měsíců zpět jsem si koupil malý žlutý budík v Alze — vypadá jako z reklamy Tescomy z 90. let. Nedělá nic navíc, ale nějak mě to motivuje víc než „chytrá“ aplikace.
[IMAGE2]yellow vintage alarm clock coworking table[/IMAGE2>
Na co si dát pozor a komu to nesedne
Nechci tvrdit, že to zabere u všech — většina lidí z našeho oddělení se tváří, že mají rytmus v ruce přirozeně. Ale kdo má sklony k prokrastinaci (třeba já, když se má účtovat něco nudného), ten ocení, když čas dává jasné hranice. Jediná potíž: když je v kanceláři ticho, zvonění malého budíku zní jako požární siréna. Tak bacha, ať kolegy nevynervujete.
Na druhou stranu, přijde mi, že i doma (nebo na home office) to funguje nečekaně dobře. Ani nevím proč — možná jsem jen líp kontroloval čas. Těžko říct, žádná velká věda v tom není.
Zkuste to a uvidíte sami
Všechny teorie aside, jde o tu jednoduchost. Starý dobrý budík může pár věcí v pracovním dni obrátit vzhůru nohama. Třeba vám to nesedne, nebo vydržíte dva dny. Ale klidně napište do komentářů, jak to vyšlo vám — docela mě zajímá, jestli v tom nejsem sám.
V nejhorším skončí budík zpět na nočním stolku.
Vše ostatní už je jen detail…
