Ještě před pár lety se dovednost dělat víc věcí najednou psala do životopisů skoro automaticky. Pamatuju doby, kdy se v inzerátech hledali „multitaskingoví borci na plný plyn“ – a v kanceláři jste byli králem, když jste zvládli vyřizovat e-maily a zároveň řešit kolegu stojícího za zadkem. Ale tahle móda rychle mizí a náš tým nedávno zjistil, proč ti nejúspěšnější už o multitaskingu ani slyšet nechtějí. Možná vás některé důvody překvapí…
Proč byl multitasking tak oblíbený – a proč už není
- Všechno se zrychlilo — doporučení „buď produktivní“ bylo slyšet všude: od Karlína po Ostravu.
- Manažeři chtěli víc za méně času — multitasking vypadal jako odpověď na všechny firemní bolesti.
- Pak přišly studie: Dělání několika věcí najednou snižuje výkon až o 40 %, tvrdí třeba harvardští výzkumníci. Na to nedávno upozorňovala i moje kolegyně, když jsme diskutovali o pracovních chybách během on-line meetingů.
Jak multitasking ovlivňuje mozek
Nevím, jak to máte vy, ale když ráno zkouším v kuchyni vařit kafe, číst zprávy a odpovídat na Teams, většinou to skončí vylitou kávou — a jeden e-mail napíšu blbě. Není to leností. Vědci z Masarykovy univerzity říkají, že mozek při přepínání úkolů nejen zpomaluje, ale taky dělá víc chyb. Vlastně jsme na multitasking naprogramovaní asi tak, jako české tramvaje na horskou silnici.
Abych byl upřímný, chvíli jsem tomu nevěřil, ale když mi šéf na poslední poradě připomněl počet chyb v reportech „za multitasking“, začal jsem si všímat, jak mě každé přepnutí rozhodí.
Single-tasking: Co dělají úspěšní jinak
- Soustředění na jeden úkol. Šéf jedné české technologické firmy mi vyprávěl, že vypínají Slack a všechno ostatní, když pracují na klíčových projektech.
- Technika Pomodoro. Můj kamarád právník nastavuje 25minutové bloky — a nic ho z toho nevyruší. Pak si pustí Radiožurnál a teprve po pauze otevře další úkol.
- Priority jsou základ. Ten soused od naproti, co pořád jezdí na kole, dělá seznam tří hlavních úkolů na den. Prý jedině tak stíhá práci i děti, a večer ho ještě pustí na pivo.
Jak začít? Praktické tipy z české praxe
- Telefon na druhý konec bytu. Zní to jednoduše, ale vyzkoušejte si to – s kolegy jsme to testovali na konci dubna a najednou nikdo nepsal zbytečné slacky a vlastně nám to zvýšilo výkon.
- Seznam na papíře. Klidně starý dobrý A5 blok z Papíru nebo třeba žlutý „lepík“ (mně ho doporučila máma už před lety a pořád funguje).
- Najděte svůj rytmus. Zkusili jsme nepracovat v kuse víc než 45 minut, pak pár minut pauza. Ne všechny týmy to zavedly, ale kde to funguje, zvedla se spokojenost. Anebo to je jen náš pocit…?
A co vy?
Sám někdy v multitaskingu uklouznu, přiznávám. Ale většinu věcí zvládnu lépe, když je dělám po jedné – těch otravných chyb méně a nervy klidnější. Dejte mi vědět, jestli to máte stejně: Zkuste si na den experiment s pořádným single-taskingem. Pište zkušenosti dolů do komentářů nebo třeba na LinkedIn – v našem IT chatu o tom teď běží docela zajímavá debata. v Praze, Brně i Olomouci.
V každém případě… multitasking už fakt není „cool“ — i když možná je to jen další módní vlna. Možná příště zase někdo vymyslí, jak dělat tři věci najednou lépe než stroj. Kor, když se venku udělá hezky a všichni utečou na pivo do parku. No uznejte, kdo pak bude chtít řešit dva meetingy z mobilu…
