Všimli jste si někdy, že někteří lidé kolem vás stíhají úplně všechno — a vypadá to, že vlastně nikdy nic neplánují do detailu? Nedávno mi kolega z kanceláře říkal: „Hele, vždyť já ani nemám pořádný diář, a přesto mi to šlape líp než dřív.“ Přiznám se, ta myšlenka mě trochu zaskočila. Opravdu může být produktivita otázkou neplánování dopředu?
Zapomeňte na nekonečné seznamy úkolů
Jednou jsem si před pár měsíci sepsal seznam 18 věcí na týden. Výsledek? Křeč s každým nepodařeným odfajfnutím a pocit, že pořád něco nestíhám. Kdybych místo toho nechal prostor improvizaci, možná bych byl klidnější. Je to paradox, ale právě nejproduktivnější lidé často odmítají plánovat úkoly na týdny dopředu.
- Neplýtvají energií na přesuny neuskutečněných úkolů do zítra.
- Přizpůsobují se aktuálnímu kontextu, náladě, energii.
- Netrápí je zbytečné výčitky, že opět něco nestihli.
Možná je to styl, který jste slyšeli od podnikatelů v Brně, nebo od kolegů v coworkingu na Letné. Tihle lidé totiž místo plánování spíš prioritizují v konkrétním kontextu – tady a teď.
Proč plánování selhává?
Jasně, plánování vypadá skvěle na papíře. Měsíce zpátky jsem zkusil populární metodu GTD (Getting Things Done) — na pár dní jsem se cítil jako superman. Ale najednou přišel den, kdy všechno letělo do povětří: pracovní meeting o 20 minut déle, šéf změnil zadání, navíc dcera omarodila. Celý plán se rozpadl jako domeček z karet.
Zkušenost říká — a potvrzuje mi to i známý vystresovaný ajťák z Ostravy — že život je příliš nepředvídatelný, než abychom sázeli na podrobné tabulky a bullet žurnály.
[IMAGE2]spontaneous teamwork czech startup[/IMAGE2>
Jak tedy být produktivní bez plánování?
Pár bodů z mé i cizí kapsy, které v praxi opravdu fungují (no možná ne vždy, ale většinou):
- Krátký ranní rituál — místo seznamu na týden si napište max. 3 věci „co dneska musí být“. Víc ani ťuk.
- Prioritizace podle energie — vysoká energie? Pusťte se do těžkých věcí. Unavení? Udělejte rutinu, přečtěte si maily.
- Oceňujte změny — někdy se prostě všechno otočí. Pokud dnes stihnete jen jednu věc, je to vlastně v pořádku.
- Udělejte si v hlavě prostor — občas prostě vypněte. Osobně mi pomáhá krátká procházka za rohem nebo cappuccino v malé kavárně v Nuslích.
Možná to není pro každého. Znám lidi, kteří milují tabulky a mají to pod kontrolou — ale většina z nás opravdu je efektivnější, když se plánům příliš nepodvoluje.
A co když úplně nestíháte?
Všichni jsme jenom lidi. Zrovna minulý týden v našem pracovním chatu jeden kolega psal, jak nezvládl nic z naplánovaného a měl chuť to celé vzdát. Rada starší kolegyně byla jednoduchá: „Nezapomeň, že další den je vždycky nový začátek.“ Možná trochu klišé, ale vlastně to funguje.
Takže, vzkaz všem, kdo žijí pod tlakem: zkuste někdy plánování na 24 hodin — a uvidíte. Třeba budete překvapeni, kolik toho zvládnete, když to celé vezmete s lehkostí… i když trochu nevím, jestli to sedne úplně každému.
Vlastní zkušenost i prostor pro vás
Za sebe říkám: už dávno jsem se smířil, že nikdy nebude všechno dokonale hotové. Ale s méně plánováním mám v hlavě víc klidu. No, vyzkoušejte a napište, jak to vidíte vy — v komentářích pod článkem. Nebo prostě pošlete tip sousedovi, kolegovi, komukoli, kdo právě jede v plánovacím overkillu. Všichni jsme v tom tak trochu spolu, no ne?
