Věděli jste, že během jediné zimy může průměrná domácnost v Praze doslova vyhodit z okna několik tisíc korun na teplo, které ani nevyužije? Tuhle smutnou pravdu mi připomněl kolega ze Žižkova, když jsme na minulý pátek porovnávali faktury za plyn. A nedělám si iluze — většina z nás platí za teplo dvakrát. Jak se to děje? Ukážu vám pár překvapivých faktů a hlavně jednoduché tipy, jak z téhle „dvojí daně“ vybruslit.
Proč platíme za teplo víc, než musíme?
Možná si říkáte, že teplo přece platíte jen jednou — podle toho, kolik protopíte. Jenže v praxi to tak není. Typická chyba většiny českých domácností je, že nevěnuje pozornost místům, kde teplo uniká: stará okna, netěsné dveře, nevhodné větrání. A když se podíváte na to, kolik energií „uteče“ škvírami nebo zbytečným větráním v lednu… málem jsem se minule praštil do hlavy.
Fakt č. 1: Okny mizí až 40 % tepla
To jsem se dočetl v jednom článku minulý měsíc — sice nevím, zda to platí všude, ale čísla jsou varující. Pokud máte klasická stará dvojitá okna (zdravím paneláky!), tak přes ně uteče až 40 % veškerého zaplaceného tepla. Upřímně, znám spoustu lidí v Brně nebo Plzni, kteří to řeší až ve chvíli, kdy dostanou brutální vyúčtování.
- Tip: Jednoduché samolepicí těsnění vyjde na pár desítek korun. Vyměnit ho zvládnete i po šichtě — a rozdíl poznáte hned.
- Tip 2: Pokud bydlíte v nájmu, zkuste se domluvit s majitelem na výměně oken. Někteří jsou docela vstřícní (i když ne všichni, že…)
Platíme podruhé — za zbytečné větrání
Větrat je zdravé, ale jak říká moje máma: „Když ti běží topení naplno a otevřeš okno na půl hodiny, topíš pámbu ven.“ Podle výzkumů, které jsem našel vloni v prosinci, větrání déle než 10 minut způsobí výrazné ochlazení zdí a podlah, takže pak topení jede naplno, aby to dohnalo. Ve výsledku… platíte víc.
- Větrejte krátce a intenzivně — 3 až 5 minut prostě otevřít dokořán, ne „na větračku“ půl odpoledne.
- Jestli to jde, nastavte si termostat na pár stupňů míň před větráním. Ušetříte zajímavou částku už za jedinou zimu.
Pádla za teplo: paneláky vs. rodinné domy
Možná máte pocit, že rodinné domy jsou na tom hůř, ale často to není pravda. V poslední době bylo v našem bytovém fóru u nás na sídlišti často slyšet, že v panelácích platí lidi naprosto nesmyslné částky — hlavně pokud mají radiátory na maximálku a všechny škvíry dokořán. U rodinných domů je výhoda, že si přesně víte, kde to „fouká“ a můžete to řešit okamžitě.
Co může udělat každý hned?
Sepsal jsem pár bodů, co můžete provést bez větších investic hned zítra — a během příštího vyúčtování poznáte rozdíl. aspoň trochu.
- Zkontrolujte těsnění oken a dveří. Každá mezera = peníze pryč. Já to dělám vždy, když začne být chladněji — soused naproti nikdy a pořád si stěžuje, že mu táhne.
- Přestavte radiátory. Nářadí nepotřebujete — stačí odvzdušnit. V našem domě to děláme každé září a pomáhá to i proti hluku z topení.
- Nezakrývejte radiátory závěsy nebo nábytkem. Mám tu trochu dilema, protože manželka chce vždy mít květiny co nejblíž oknu… i když fakt nehřejou. Ale to je na jinou debatu.
- Větrejte krátce a intenzivně. Jak píšu výš — otevřená okna na půl hodiny znamenají desetistovky navíc na účtech.
Přestat platit za teplo dvakrát — jde to vůbec?
Upřímně: dokonalých řešení není moc. Taky bojuju s tím, že v domě z 80. let není možné všechno utěsnit na 100 % a ceny energií se pořád mění. Možná v tom někdo z vás našel vlastní trik — nebo naopak děláte všechno „správně“ a stejně dostanete facku v dubnovém vyúčtování. Je to fakt složitější téma, než se tváří.
Ale pár změn v návycích a trochu péče o detaily — to se počítá. Ne vždy musí jít o velké investice. Takže až si na víkend zase pustíte topení naplno, zkuste si aspoň po ránu ověřit, jestli vám fakt neuniká teplo zbytečně.
V komentářích mě zajímá, jak to máte vy. Těsníte důsledně, řešíte větrání, nebo necháváte věci plynout (a radiátory topit)? Každý tip může někomu pomoct. V tom je ta síla našeho panelákového kutilství…
