Jen mezi námi – čekali jste, že vaše babička začne po sedmdesátce sbírat geocachingové míle? Nebo že v parku u Letné potkáte důchodce s frisbee? Nedávno jsme v našem rodinném chatu debatovali, jak naši senioři doslova mění zažité pořádky. A já mám pocit, že tohle už není jen pár výjimečných nadšenců, ale že se z toho stává nový trend. možná je to jen optický klam — ale když vidím, co kolem sebe vídám, začínám tomu věřit.
Co je vlastně to nové hobby?
Měsíce zpátky by mě nenapadlo, že název „urban sketching“ budu vůbec vyslovovat. ale ejhle, je to tu — čím dál víc českých důchodců vyráží po městech s blokem a tužkou, kreslí náměstí, ulice, někdy i tramvaje (můj soused dokonce celou linku 22). Zapomeňte na nudné kroužky paličkované krajky nebo zahrádky: urban sketching přináší dobrodružství i tam, kde byste řekli, že vše už znáte.
Proč to táhne právě starší generaci?
V našem domě se mění nálada. Paní z pátého patra místo nadávání na politiku sdílí, jak ráno objevila nový výhled na Hradčany a nakreslila si ho do skicáku. Urban sketching přináší hned několik silných benefitů:
- Rozvíjí mozek: kreslení nutí pozorovat, analyzovat perspektivu a barvy — doma na gauči takhle váš mozek fakt nezaměstnáte.
- Pohybu je dost: procházky po městě za novými záběry přirozeně zvýší denní krokový limit — dcera mi říkala, že babičce teď nachodí i 10 tisíc kroků za den. Což je mimochodem víc než já v kanceláři…
- Noví přátelé: skupiny seniorů se scházejí na sketchwalks — v Praze oblíbené jsou třeba sobotní setkání pod mostem Legií. V Brně to jede kolem Zelňáku, v Plzni zas v okolí Synagogy.
Tipy, jak začít — i když neumíte kreslit rovně ani domeček
Pravda je, že urban sketching není o dokonalosti. Nedávno mi kolega říkal, že jedna z nejaktivnějších kreslířek na workshopu v Olomouci do 60 let neuměla ani pořádně držet tužku. Teď dává svoje obrázky i na Instagram — má přes 200 followerů. Nemusíte tedy být Picasso, ani mít profi sadu akvarelů za dva litry.
- Vezměte prostě jakýkoli blok, tužku — můžou být i pastelky nebo propiska. A jděte ven. Klidně sami, nebo zkuste najít skupinu ve svém městě přes Facebook.
- A začněte jednoduchými liniemi – lavička, zastávka, strom. Nejde o to „umět to“, ale zkusit vidět město jinak.
- Zapojte vnoučata! Moc dětí dnes kreslí už jen na tabletu, tady se s vámi svezou do reality města (i do vaší reality).
- Pohlednice: můžete poslat vlastní skicu známým — podle mě super způsob, jak udělat radost a ještě se pochlubit.
Kde se k tomu přidat?
Měsíc zpátky jsem byl svědkem, jak v kavárně Café Louvre partička seniorů rozkládala bloky a pouštěla se do kreslení. Momentálně vznikají menší skupiny v každém větším městě — za Prahu určitě „Urban Sketchers Prague“, v Brně „Urbaniní skicáři Brno“, no a v Ostravě mi kamarád říkal, že už se domlouvají na prvních setkáních.
A pokud zrovna nechcete mezi lidi, mrkněte na Youtube — stačí zadat česky „urban sketching začátečník“, vyjede vám hromada návodů a inspirace. i když — možná vám ten ruch parku bude nakonec chybět, nevím.
Na závěr: Je to zázrak na elán?
Přiznám se, urban sketching není všelék. Ale na vlastní oči vidím, jak moje teta (74) vypadá najednou mladší, protože má na co těšit každý den. možná je to o tom, jaké hobby si vyberete — ale pokud hledáte mix kreativity a pohybu, tohle vás fakt překvapí. v kanceláři jsme se nedávno shodli, že „mladost není přes číslo v občance“ — a možná má soused z pátého patra pravdu, když tvrdí, že Praha nikdy nebyla tak barevná, jako když ji začal kreslit.
Co vy? Máte podobnou zkušenost? Pokud jo, napište mi pod článek — nebo sdílejte svá díla u nás v chatu. No a jestli vás to zaujalo, klidně ten článek pošlete dál… vždyť nikdy není pozdě začít něčím novým.
