Možná jste si někdy všimli, že některé velmi populární barvy ve výrobcích kolem nás se v poslední době dostaly do centra pozornosti — ale ne zrovna z pozitivních důvodů. Nedávno jsem četla studii z Masarykovy univerzity, která mě překvapila nejen fakty, ale i tím, jak moc to lidé podceňují. V našem pracovním chatu jsme se na to téma rozjeli — a zjistili jsme, že skoro nikdo vlastně neví, co přesně doma dýchá nebo jí.
Která barva je vlastně problém?
Když se řekne tartrazin, většina lidí nad tím mávne rukou. Přitom se schovává v tolika věcech — od levného džusu z Alberta až po bonbony, co milují vaše děti. Tahle „žlutá E102“ je látka, která dává výrobkům výrazně žlutou barvu (někdy až jedovatě veselou). Ale na rozdíl od kurkumy nebo šafránu, tartrazin nemá s přírodou nic společného.
Není to poplašná zpráva — jen řada studií potvrzuje podezření, že tato barva může ovlivnit zdraví lidí, zvlášť těch citlivějších. A abych byl fér, sám jsem si dřív myslel, že je to pouze problém alergiků, ale… někdy stačí být dítě nebo mít prostě „smůlu na genetiku“.
Na co si dát pozor — nejen pokud jste rodič
- Tartrazin najdete v limonádách, želé bonbonech, žvýkačkách, ale i v některých sýrech nebo hořčicích. Také je častou složkou balených polévek — oblíbených u studentů a lidí, co nemají čas.
- Oficiálně se v ČR E102 smějí používat, ale je povinné to uvádět na obale. Jenže upřímně — kdo u regálu opravdu čte drobný text?
- Možné příznaky u citlivých osob: migréna, kopřivka, zhoršené astma a (u dětí) hyperaktivita. To není „maminkovská pověra“, potvrzuje to třeba SZÚ nebo klienti mé známé, lékařky z Ostravy.
- V některých evropských zemích je používání této barvy omezené nebo pod přísným dohledem. V Británii třeba musí být na obale velký nápis o možném ovlivnění aktivity a pozornosti dětí.
Je možné se barvě E102 úplně vyhnout?
Asi ne stoprocentně — pokud člověk občas zajde na párek v rohlíku na vlakáči nebo koupí dětem lízátko bez velkého přemýšlení. Na druhou stranu, když jsem na to začal dávat pozor, zjistil jsem, že u spousty variant se dá najít „přírodní“ alternativa. I běžné české značky teď dávají přednost přírodním barvivům (mrkev, paprika, kurkumin… prostě kdo chce, najde). Ale někdy je to o fous dražší — i když upřímně, zdraví šetřit se fakt moc nevyplatí.
[IMAGE2]children eating yellow candy europe[/IMAGE2>
Jak na to prakticky? 3 rychlé kroky
- Koukejte na etikety — nemusíte se stát chemikem, stačí mrknout po „E102“ nebo „tartrazin“. Objevuje se nejčastěji v levnějších sladkostech a limonádách.
- Ptejte se — v restauracích nebo malých obchodech se nebojte připomenout, že se vyhýbáte některým barvivům. Někdy to prodavačka vygooglí za minutu.
- Dejte šanci přírodě — zkuste kupovat věci s přírodními barvivy. Výběr je i u nás pořád lepší — třeba v Lidl nebo Albert už najdete alternativy i ke sladkostem pro děti, které chutnají výborně (moje neteř si na ně zvykla rychleji, než jsem čekal — možná jen já jsem staromilec…)
Závěrem — nejde o paniku, ale vědomou volbu
Můj kolega z Brna říká: „Jasně, že jedno lízátko nikoho nezabije.“ A já mu dávám za pravdu — úplný zákaz by stejně nikdo nedodržel. Na druhou stranu, když v okolí vidím, že některé děti jsou po žlutých sladkostech „jak na perech“, začínám tomu rozumět víc.
Možná na to narazíte už při nejbližším nákupu. Stačí trochu číst, trošku se zamyslet. A jestli máte vlastní zkušenost (nebo trik, jak naučit děti prosit o „žlutě bez barviv“), napište mi do komentářů — v našem kolektivu je to teď úplně žhavé téma. nu, vy víte.
