Kdysi jsem si myslel, že zdraví se dá „vyběhat“ — člověk prostě musí pořádně zabrat, prolévat pot na páse nebo v posilce, jinak tělo nefunguje. ale pak jsem u ortopeda dostal otázku: „A jak vám je po běhu?“ No, kolena pobolívají. A po delším čase mi došlo, že možná nejsem sám — kolem sebe vidím souseda, který začal pokulhávat po letním maratonu, kolegyni, co přeháněla s HIIT tréninky a teď si stěžuje na kotník. Přitom docela přehlížená, možná až staromódní chůze vede v tichosti svou ligu a vaše klouby vám za ni upřímně poděkují. Proč?
Co chůze dělá s vašimi klouby
No schválně: kdy jste naposledy šli pěšky aspoň tři kilometry? V našem průměrném pražském týdnu — tramvaj, kancelář, auto, večer gauč — sotva zvládneme cestu po městě. Přitom chůze klouby šetrně rozhýbe, ale neničí, což se o běhu nebo cvičení s činkami říct úplně nedá. Šetrnost je tady alfou a omegou: při chůzi jde o nízkou intenzitu zátěže, kloubní plochy se pohybují pomalu, tělo vytváří více kloubní tekutiny, což je doslova mazivo pro pohybový aparát.
- Klouby se dynamicky přetěžují u běhu (čtyřnásobek tělesné váhy při dopadu nohy), zato u chůze je to kolem 1,2–1,4násobku.
- Při pravidelné chůzi se snižuje riziko osteoartrózy — četl jsem studii z Brna, která to potvrzuje.
- Chůze posiluje svaly kolem kloubů, což je v prevenci bolestí daleko účinnější než cvičení na strojích.
Nutno říct: ne všem to sedne. Někdo chce adrenalin, výsledky hned, zápis na hodinky… ale pokud jde o klouby, profesionální běžec mezi čtyřicítkou a padesátkou stejně skončí u ortopeda dřív, než by rád. Chůze má navíc jeden obrovský bonus — můžete s ní začít kdykoliv, kdekoli a nepotřebujete téměř nic (možná boty, pokud nechcete sbírat kuří oka).
Praktické tipy: Jak chůzí opravdu pomoct svým kloubům
Nejde jen o počet kilometrů. Důležité je pravidelnost a správná technika. Zkuste finálně vyměnit výtah za schody nebo vystoupit o dvě zastávky dřív — i těchto pár kroků denně pomůže. Osobně si zapínám krokoměr v mobilu — i když někdy zapomenu, nebo mi telefon umře. prostě počítat kyčle, ne lajky na Instagramu.
- Dbejte na měkký povrch: Les, park na Letné, nebo Vítkov jsou mnohem lepší než dlážděný chodník. Asfalt v centru Brna moc nepřeje ani botám, ani kloubům.
- Nepodceňujte boty: dobré tlumení, kvalitní vložka, podpora klenby. Sportisimo nebo Baťa mají solidní výběr — a často i slevy.
- Sledujte držení těla: narovnejte záda, ramena dozadu, nekoukejte do mobilu (sám si to připomínám pořád).
- Měňte tempo: chvíli svižně, chvíli klidně. V těle to nabudí krevní oběh a kloubům střídání tempa prospívá více než monotonie.
Možná to nebude fungovat na každý problém — bolavá kolena od starých úrazů, těžký poúrazový stav nebo prostě genetiku nenapravíte jen chůzí. Ale pro většinu z nás platí, že když zvyk zařadíte do života, klouby si dají říct. Třeba moje máma chodí skoro denně do parku a na to, že má artrozu, si vede pěkně — prý ji chůze rozcvičí lépe než drahé masti z lékárny.
Proč ještě dnes vyrazit na procházku?
Na minulém obědě v práci padla otázka: proč bych měl chodit, když můžu jezdit na kole? Upřímně — kolo je super, ale chůze je nejpřirozenější pohyb, nepotřebujete plán, dopravní prostředek, ani peněženku. klouby totiž o nový život žádají hlavně stabilitu a pravidelnost.
- Pěší procházky jsou nenáročné, ale efektivní – stačí 20–30 minut denně a rozdíl pocítíte za pár týdnů.
- Při chůzi se tělo méně zahřívá, klouby tolik nenatékají – ideální i pro citlivější typy.
- V Praze, Brně, Ostravě nebo malých městech najdete dost přírody i v dosahu MHD — výmluva moc nefunguje.
Vlastně je to celé zvláštně jednoduché — chůzi zkoušíme roky odmalička, pak přijdou auta, busy, zvyky dospělých… a zapomeneme, jak dobře půl hodinky venku prospívá kloubům i hlavy. Možná se pletu, ale v mém okolí začala chůze fungovat skoro všem (až na pár notorických odpůrců pohybu). V každém případě — zkuste se dnes projít třeba kolem řeky nebo v parku a uvidíte sami. Není to hned revoluce, ale první krok kloubům výrazně uleví.
Zkuste si dát mini-výzvu: týden chůze navíc, ať už do práce, na nákup, nebo prostě jen tak. napište do komentáře, jestli na sobě poznáte změny — nebo se stavte v hospodě a porovnejte počet kroků s kamarády. Vážně to nemusí být obyčejná nuda!
