Možná to zní lákavě — obout tenisky a každý den zažít ten pocit euforie, který slibuje reklama. Jenže pravda je, že běhání každý den je o dost komplikovanější téma, než si myslí většina lidí. Nedávno jsme s kolegy v kanceláři vedli o tomhle nekonečný spor. Někteří tvrdili, že denní běhání je elixírem zdraví, jiní malovali čerty na zeď s bolestmi kolen a přetížením srdce. Jak to tedy je a proč na to neexistuje úplně jednoduchá odpověď?
Když si tělo zvykne: první týdny denního běhání
Začnu osobní historkou — před asi třemi měsíci jsem zkusil běhat každý den max 5 kilometrů po Petříně. První týden paráda, tělo nabité a nálada lepší než po kafi z EMA espresso bar. ale už po pár dnech se objevilo nepříjemné tahání ve stehnu, něco jako když ti chce tělo říct „kam se ženeš?”. Můj soused, co běhá už roky, říkal podobné věci — začátek bývá vždycky nejsladší a pak teprve začne reálný test vytrvalosti.
- První dny – vlna energie a motivace
- Za týden – svalová únava a menší bolesti
- Po 10 dnech – monotónnost a první otázka: „Proč to vlastně dělám?”
Co vám může denní běhání opravdu dát?
Existuje celá řada benefitů, které potvrzují i čeští lékaři. Lepší spánek, nižší hladina stresu (s odkazem na studii VŠCHT). Zažil jsem na vlastní kůži, že pokud se během pracovního chaosu rychle proběhnu, nervy jsou trochu klidnější — no, anebo to je placebo, těžko říct. Kamarádka zase říká, že běh jí spolehlivě pomáhá na migrénu. Fakta jsou ovšem jasná:
- Zlepšení metabolismu a snižování cholesterolu
- Silnější kardiovaskulární systém
- Vyšší odolnost vůči emocím a psychický restart
Na druhou stranu běhat bez přestávky může být dvojsečná zbraň. V našem běžeckém chatu je hned několik lidí, co si na denním běhání „vyběhali” únavové zlomeniny nebo stejnou rutinu začali nenávidět. Zní to divně, ale i běh může být škodlivý, pokud se tělo nestihne zregenerovat.
[IMAGE2]Running injury czech park autumn[/IMAGE2>
Mýty a realita: Proč není denní běh pro každého
Upřímně — většina lidí není Eliud Kipchoge a nepotřebuje trénovat na olympiádu. Denní běhání nemusí být vhodné pro ty, kdo mají problémy s klouby, páteří nebo třeba autoimunitou. Ortoped mi řekl, že „všichni jsme originál, co zvládne jeden, může druhého odrovnat”. Proto raději rozumně střídat dny běhu a volna, ať vám tělo za pár týdnů nepoděkuje „překvapením” v podobě bolesti nebo vyčerpání.
Abych byl férový — i já dny volna nakonec zařazuju, hlavně po delší služebce nebo když nemám dobrý den. Přiznávám, někdy ten zásek z lenosti trvá i týden. Věřím, že důležité je vydržet v nějakém režimu, ale nesedřít se – jak často říká moje máma: „všeho moc škodí” (a to platí i na běh).
Rady z praxe, které u nás opravdu fungují
- Začněte pomalu – klidně tři běhy týdně a tělo bude šťastnější než při silových začátcích
- Mějte kvalitní boty, české značky jako Vasky nebo BeLenka už fakt stojí za to
- Střídejte trať – jednou Ladronka, podruhé Stromovka, ať vás to pořád baví
- Nebojte se někdy „jen projít” — i procházka po náplavce je lepší než dřepět celý týden doma
Moje zkušenost je, že běhání má být hlavně radost. Pokud je pro vás trestáním, něco je špatně. A jestli se vám zdá, že vám běhání každý den nesedí — klidně to dejte najevo, nejspíš nejste jediní. V našem týmu je polovina lidí radši na kole nebo na józe.
Závěrem… Je běhat každý den opravdu správná cesta?
asi bych to uzavřel tak — pokud milujete rutinu, baví vás pohyb a tělo neprotestuje, klidně si běhejte denně. Ale neklidněte si svědomí, když si čas od času dáte oraz. V životě je totiž stejně nejdůležitější, aby vás to celé prostě bavilo… No, vy víte.
Běháte denně, nebo dáváte přednost střídmějším dávkám? Podělte se v komentářích – v našem běžeckém světě se počítá každá zkušenost.
