Když jsem před pár měsíci četl statistiky, zůstal jsem překvapený – víte, že většina Čechů začne cestovat intenzivněji po padesátce? Taky bych nečekal. Možná si myslíte, že mládí je na poznávání světa nejlepší, ale ukazuje se: starší máme nejen víc klidu, ale i odvahy si užít místa, kam jsme se dřív báli. můj kolega z Brna minulý týden vyprávěl, jak první sólo cestu zvládl až v 56. Všechno nebylo dokonalé… ale byla to jeho nejzajímavější dovolená.
Proč je po 50ce lepší cestovat?
- Víc času i peněz. Děti jsou už často samostatné — hypotéka konečně splacená. Znamená to méně stresu a víc prostoru dělat, co vás baví.
- Zralost a zkušenosti. Nepočítáte každý halíř — ale taky víte, že nemusíte zvládnout 10 evropských metropolí za týden. Kvalita před kvantitou, že ano?
- Jiná chuť poznávání. Svět vnímáte klidněji. Spíš zajdete na víno do malé vinárny v Mikulově než běhat s foťákem po Karlově mostě (i když i to je, někdy, fajn).
Nečekané výhody: Nebojíte se být “divní”
Asi znáte to tiché napětí na zájezdech — někdo něco musí, někomu se nechce… Po padesátce je zvláštní svoboda prostě říct „nechci“ bez výčitek. kolegyně z kanceláře mi říkala, jak loni v Chorvatsku celé dny jen četla knížky a nikdo jí neříkal, že je nudná. možná to je právě to — umíme a hlavně chceme být víc sami sebou.
Tipy, jak si cestování po padesátce užít na maximum
- Dlouhodobější pobyty. Měsíc někde u moře nebo v Krušných horách projde jako týden. pronajmout si na léto malý apartmán v Jeseníkách? Proč ne!
- Tematické zážitky. Přemýšleli jste zkusit degustační víkend na jižní Moravě, nebo malování v plenéru v Českém ráji? V našem chatu pro sousedy tohle frčí.
- Nebojte se sólo cestování. Věřte, první cesta je nejdivnější. Ale třeba měsíc zpátky jsem potkal v Plzni paní, která si sama koupila první letenku až v 62.
- Zdraví jako priorita. Už dávno není “in” tahat všechny síly na noční cestu vlakem. Čas na odpočinek i plánování — základ klidné hlavy.
[IMAGE2]Czech seniors relaxing nature hiking mountains[/IMAGE2>
Několik (možná ne úplně populárních) postřehů
Cestování po padesátce není jen o penězích. Mnoho lidí kolem mě si najednou dovolí vzdát mobilu na dva dny — to bych před pár lety považoval za sci-fi. Dlouhé rozhovory s lidmi z jiných krajů, snídani nikdo nehoní, a večer můžete najít podnik v sousední vesnici, kde neznají WiFi, ale zato znají všechny drby… neříkám, že je to vždy lepší než Thajsko, ale české léto na kole u rybníka má svoje kouzlo.
Kam zamířit? Špetka inspirace
- Karlovo údolí: Zapomenuté vesnice, kde soused nabídne jablko ještě teplé ze stromu. minulý měsíc jsem byl — doporučuji na podzim
- Lužické hory: Ranní mlha, ticho, a staré dřevěné chalupy. Auto necháte v Kamenickém Šenově a jdete pěšky…
- Jižní Morava: Nechci říct, že je to “chuťovka”, ale víno tam prostě chutná jinak. Zvlášť když se hraje cimbálka do rána.
vlastně neexistuje jediný správný styl — hlavní je začít. a nemyslet na to, co na to řeknou ostatní (nebo děti, nebo soused). Možná vám připadá, že něco zmeškáte, když začnete pozdě. Podle mě je to spíš naopak — teprve teď to cestování prostě víc sedí k životu. Nu, aspoň mně.
Vyrazíte letos taky někam mimo klasický hotel v Chorvatsku? napište mi do komentáře, kam a proč… nebo třeba tip na nejlepší kavárnu v Telči. vždyt české léto je na nové začátky jako stvořené, nemyslíte?
